Indicko-pákistánská hranice se stala nejsledovanějším místem planety. Po jejích obou stranách se soustředilo přes milion vojáků. Snad nikdy od doby karibské krize mezi Sovětským svazem a Spojenými státy před čtyřiceti lety nebyly dvě jaderné mocnosti tak blízko válce. To je jasný důvod k tomu, aby Indický poloostrov pronikl na titulní strany světových listů. Ale i kdyby vypukla „pouze“ válka konvenční, přinesla by těžké důsledky - už proto, že ve válčícím Pákistánu by bylo prakticky nemožné stíhat teroristy napojené na Al Kajdu. Proto se také především Američané snaží dotlačit obě strany k jednacímu stolu. Situace vypadá hrozivě. Armády stojí proti sobě, testují se rakety schopné nést jaderné hlavice, z obou stran padají silná slova, při dělostřeleckých přepadech bylo jen za minulý čtvrtek napočteno třicet mrtvých, ale jinak jako by vládla jakási podivná mrazivá zatuhlost. Je způsobena tím, že oba státy spolu odmítají komunikovat.
Bez horké linky
Faktem zůstává, že v Džammú a Kašmíru, jediném indickém státě s muslimskou většinou, jsou aktivní teroristé, kteří nacházejí podporu a zázemí v táborech v Pákistánem kontrolované části Kašmíru (Svobodný Kašmír). Jenže pákistánský prezident Parvíz Mušaraf jakýkoli průnik teroristů ze své země popírá. (Hovoří naopak o útocích hinduistických extremistů v indickém státě Gudžarát na tamní muslimy, což je sice pravda, ale není to důvod k válce.) Indie zase odmítá myšlenku, že Kašmír je problém zralý k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
