Spolu s tím, jak se v Afghánistánu dařilo plnit jeden cíl tažení proti světovému terorismu za druhým, Západ - jeho lídři, ale především média - začal čím dál intenzivněji probírat zásadní otázku: Co dál? Na který další cíl se zaměřit především? Pravda, dokud nebude dopaden či zabit Usáma bin Ládin a nejužší okruh jeho kumpánů, nelze hovořit o konci první fáze války, ale i tak se začínají otevírat širší obzory. Mluví se o Iráku, Jemenu, Somálsku, Súdánu i dalších státech, ale nejvážnějším kandidátem zůstává Irák. Proč? Čím je nebezpečný? Čím předčí ostatní? Odpovědi, či alespoň pokusy o ně, najdeme v tisku, zejména anglosaském (například The Economist a The Wall Street Journal), ale i českém (například rozhovor s americkým diplomatem Richardem Holbrookem v Lidových novinách).
Stále stejný
Jako první kritérium pro Irák coby hlavní cíl druhé fáze války proti terorismu se naskýtá spojitost režimu Saddáma Husajna s útoky na USA 11. září. Ta ale není zdaleka tak prokazatelná jako spojitost únosců amerických letadel s Usámou bin Ládinem a režimem tálibánů v Afghánistánu. Americká média sice stále široce rozebírají pražskou spojku šéfúnosce Muhammada Atty, ale nemají k dispozici nic konkrétního, co by bezprostředně vedlo k Saddámu Husajnovi (něco jako nyní zveřejněnou videonahrávku bin Ládina radujícího se v Afghánistánu nad výsledky 11. září). Stále tedy opakují tvrzení z jednoho pramene, že Atta se v Praze sešel s iráckým agentem Aním a v rámci své…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
