Zápas proti kořenům terorismu v Afghánistánu míří na poslední baštu, na pevnost samotného Usámy bin Ládina a jeho nejvěrnějších. V Německu právě skončila konference o budoucí afghánské vládě - nikoliv zcela beznadějně. Takže už před časem se mnozí ve světě začali rozhlížet. Kam se soustředit v další etapě boje s terorismem? Lze stanovit nějaký stát, který můžeme veřejně vyhlásit za oporu terorismu? Ano, zaznívá stále častěji ze stránek anglosaského tisku, tímto státem je Irák. Zatím se otevřeně vyslovují jen bývalí vysocí státní úředníci (například exšéf CIA James Woolsey v článku „Irácká spojka“ a exministr zahraničí britské vlády David Owen v článku „Příští stanice Irák“, oba v listu The Wall Street Journal). Úřadující celebrity hovoří nejasněji a zdrženlivěji. Proto také nemůžeme předpovídat načasování případné kampaně proti Iráku. Ale můžeme o ní uvažovat na obecnější rovině.
Vytvořit pravidla
Samotné rozhodnutí „vyrazit na Irák“ bude složitější než v případě Afghánistánu. Tam bylo vše mnohem jasnější. Skrývá se tam bin Ládin? Ano. Poskytují mu útočiště tálibáni? Ano. Ovládá jejich režim tuto zemi? Ano. Takže vyrážíme na Afghánistán s cílem tento režim svrhnout a odstranit tamní oporu terorismu. Dnes v zásadě splněno - s vydatnou pomocí tamní Severní aliance. Ale co Irák? Spojitost konkrétních teroristů s režimem Saddáma Husajna není tak široce doložena jako v případě tálibánů. Dále Irák už deset let, od války v Perském zálivu, není úplně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
