Šestice levicových poslankyň vedených premiérkou stínové ženské vlády Janou Volfovou (ČSSD) si zatím může blahopřát. Jejich návrh zákona o náhradních alimentech prošel sněmovnou hladce do druhého čtení. Představě, že by za rodiče odmítající rozvedeným partnerům platit výživné na děti převzal dluhy stát, přikývlo 95 zákonodárců ze 166. Debata byla však ostrá a zůstalo po ní několik nedořešených otázek. Na kolik ta dobročinnost přijde? Kolik nových úředníků na ni bude dohlížet, kotrolovat ji a vymáhat peníze zpět? A hlavně: má se vůbec stát vměšovat takovým způsobem do rodinných problémů?
Bez starosti
Protože v Čechách je dítě po rozvodu v naprosté většině případů svěřováno ženě, můžeme neplatícím rodičům pro jednoduchost říkat „otcové“ a příjemcům výživného „matky“. Chce-li zde tedy matka vymoci na nezodpovědném partnerovi alimenty, musí si počkat půl roku - teprve pak se neplacení stává trestným činem. I přes takovou toleranci je to ale jeden z osmi nejčastějších zločinů v Česku vůbec. Minulý rok za něj bylo stíháno deset a půl tisíce lidí - šestnáct set šlo do vězení a zbytek dostal podmínku nebo ještě na rozsudek čeká. Z pozice matky ovšem samotný kriminál nic neřeší. Práce za mřížemi je málo, a tak vězňům sice roste dluh i hrozba recidivy, alimenty však nechodí dál. Některé dluhy provinilých partnerů platí stát už dnes. Jde o situace, kdy matka s dítětem třou bídu s nouzí a bez výživného nemají ani životní minimum. Takových případů je dnes…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
