První signální

Mozkové závity myslitelů shromážděných ve čtyřkoalici se musely asi samou námahou zavařit, než vyprodukovaly volební slogan „Konec vlády růže s ptákem“, jenž teď zdobí jejich volební billboardy. K takovému výkonu je skutečně zapotřebí být buď naprosto slabomyslný, nebo chladně cynický. U čtyřkoalice si teď člověk není jistý. Dosud mohla budit zdání snad jakési solidnosti, kterou zaručovali dobří moravští křesťané spolu s pražskou intelektuální společností a která se přeci jen odlišovala od mastného odéru sociální demokracie a novoburžoazní domýšlivosti ódées. Asi jim to připadalo v této zemi málo perspektivní. Všude, zvláště v televizi vidí a slyší nějaké dvojsmysly, nějaké vtipy, jak to kdo má a která to má, sami do těch humorných šou chodí, lidé se tomu smějí, proto, jak se říkalo za Zápotockého: K lidu níž, v kapse tíž. Vsadili tedy naši filozofové, liberálové a sociálklerikálové na genitální humor. Hlasy se už jistě hrnou. Člověk, pro kterého ODS už dávno nebyla jeho stranou, měl vždy pocit trapna, když slyšel, že i politik jinak kultivovaný ji nazýval „ptákostranou“. Byl to pocit stejně trapný, jako když se o Josefu Luxovi zbaběle mluvilo jako o „hadu na tři“ nebo když do omrzení kdekdo opakuje, že Zeman je notorický piják becherovky, i když je to třeba pravda. Odpudivá je na tom ta potřeba vlichotit se tím nejpokleslejším způsobem, tím přímým atakem na lidskou jednoduchost a vulgaritu, které přitom máme v sobě dostatek, že pěstovat ji věru netřeba. Ulice našich…