Břehy Novomlýnských jezer jsou dnes porostlé hustým lesem z listnatých stromků a keřů, z nichž některé dosahují výšky až šesti metrů. Vyrostly samy, nebylo třeba je vysazovat. Časem by tento padesátihektarový pás zeleně mohl spojit lužní lesy u Lanžhota s lesíky pod Pálavou. Tím by se obnovil takzvaný biokoridor, pás lesa, který před 20 lety spojoval lesy a louky na jižní Moravě s přírodním parkem v Rakousku. Ale možná se stane něco jiného. Za dva měsíce se totiž správce přehrad, akciová společnost Povodí Moravy, chystá znovu spustit stavidla a les zatopit. „V zimě voda zamrzne, led uřízne koruny stromů, a na jaře tu nezůstane ani stromek,“ líčí hrozivou budoucnost kraje Mojmír Vlašín, expert ekologické nadace Partnerství.
Sucho v lužním kraji
Kaskáda tří přehrad na Dyji u Nových Mlýnů je největší vodní stavbou v České republice. Začala se stavět v osmdesátých letech a dodnes není zcela dokončena. Přehradám padly za oběť stovky hektarů lužního lesa, tůně, mrtvá ramena Dyje a vesnice Mušov - po ní zbyl jen románský kostelík na ostrově v prostřední nádrži. Voda, která zalila 16 čtverečních kilometrů, měla podle plánů komunistických stavitelů uměle zavlažovat okolní pole a sloužit rekreantům ke koupání. Přehrady ale nesplnily očekávání. Po jejich napuštění se v okolí náhle ztratily všechny prameny, hladina spodní vody klesla, usychají i staleté stromy v chráněném lednicko-valtickém areálu. Zemědělci vodou z přehrad nezavlažují, na zbudování…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
