Druhý dubnový týden bylo v německém Spolkovém sněmu rušno. Devadesátiprocentní poslanecká účast, emocionální proslovy, napjaté očekávání na galerii pro hosty. Ovšem neprojednávalo se odškodnění obětí nacismu ani finanční skandál politických stran. Němečtí poslanci rokovali o tom, jak zmenšit utrpení zvířat. Přesněji řečeno, zda kvůli tomu pozměnit ústavu. Nutno dodat, že by šlo v dnešním světě o revoluční krok. Návrh jen těsně neprošel.
1994: chybějí čtyři hlasy
Nápad zahrnout zvířecí práva do ústavy není u našich západních sousedů nový. Německý svaz na ochranu zvířat (mimochodem se sedmi sty tisíci členy největší v Evropě) o tuto věc usiluje už od konce osmdesátých let. Důvod je založen na následující úvaze: přijímání konkrétních zákonů, které by život totálně zotročených zvířat zásadně zlepšily (především zakázaly laboratorní pokusy a zmenšily utrpení v zemědělských chovech), postupuje vzhledem k tlaku zemědělské a pokusnické lobby jen velmi pomalu. Je tedy důležité, aby stát přijal ochranu zvířat za svůj v ústavě deklarovaný zájem, kterému se ústavní soud a parlament pomocí konkrétních norem rychleji přizpůsobí. Několikaleté lobbování německých ochránců zvířat mezi politiky přineslo své ovoce. Vedle poslanců strany Zelených dokázali o svých argumentech přesvědčit i sociální demokraty, liberály a postkomunisty. Poprvé se v Bundestagu o (velmi umírněné) změně ústavy ve prospěch zvířat hlasovalo před sedmi lety. Konkrétně šlo o formulaci z pera…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
