Většina lidí zažívá z přibývajícím věkem zvláštní psychologický fenomén. Tak například lidé, kteří dnes stojí „na pokraji středního věku“: když byli malí, slýchali nebo četli o druhé světové válce nebo holocaustu a připadalo jim, že se to všechno muselo odehrát strašně dávno. Dnes jim to všechno připadá stále blíž a blíž, jako kdyby se to stalo nedávno. Devadesátá léta, která přinesla pád železné opony, globální vítězství kapitalismu a řadu obtížně řešitelných konfliktů, jsou pozoruhodná ještě v jedné věci. Nenápadné spory amerických Židů se švýcarskými bankami přiblížily minulost zcela objektivně. V bankách se za války ztratily peníze obětí holocaustu a právní spory posledního desetiletí donutily Švýcary zaplatit miliardy dolarů jako odškodnění potomkům obětí, případně těm, kteří přežili. Ve Švýcarsku to neskončilo, protože nacisté prali ukradené peníze povražděných Židů i jinde. Neskončilo se také pouze u bank, ukradené peníze musejí vracet i pojišťovny. Ani tím ale zpřítomnění historie tvrdým postupem amerických právníků zdaleka neskončilo. Přišlo na řadu odškodnění těch, kteří museli za války otrocky pracovat pro německý průmysl a zázemí válečné mašinerie. Své finanční nároky u německých firem uplatňují i naši občané, kteří byli za války nuceně nasazeni. Tím se dostáváme domů, k naší hluboké schizofrenii a dvojí morálce, která nám zatím ani trochu nedochází. Naše politické vězně a bojovníky proti komunismu jsme často odškodnili pouze paušálem několika stovek k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
