Středa 27. října v noci. Budova parlamentu je obklíčena vojáky a jednotkami zvláštních služeb. Nedaleko stojí v pohotovosti připraveny obrněné transportéry a ambulantní sanitky. Hranice země je přísně střežená, na vylidněných ulicích hlavního města jsou jen vojenské hlídky, státní televizní stanice vysílá nekonečné přenosy přesmutné komorní hudby. Okolo budovy parlamentu se shromáždili obyvatelé Jerevanu. Všechno dává za pravdu obavám z převratu. Již za několik hodin je však bezprostřední krize zažehnána. Na jak dlouho a s jakými důsledky ovšem zbrzdí vývoj v zemi?
„Idealistický“ šílenec
Ve středu v 17.15 vtrhla na schůzi Národního shromáždění Republiky Arménie skupina 5 ozbrojenců. Střelbou z automatických zbraní pokropili debatní místnost, nejdůsledněji mířili do prvních řad určených předním představitelům. Ozbrojenci vedení Nairim Unanjanem, bývalým členem nacionalistické strany Dašnak, původně proklamovali puč proti současné vládě, s jejímž politickým vedením se zásadně rozcházeli. Později uvedli, že útok byl namířen pouze proti premiéru Vazgenu Sarksjanovi. Jeho oběťmi se však stalo celkem osm vládních představitelů a poslanců, mezi nimi mluvčí parlamentu Karen Demirčjan, jeho dva zástupci a ministr energetiky Petrosjan. Zastřelený premiér Sarksjan, bývalý ministr obrany Arménie, jehož pozice v armádě byly dosud velmi silné, byl považován za nejvlivnějšího muže v zemi. Podle místních zpravodajů se poněkud asociální individualista Unanjan…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
