Jihomaďarský Segedín se stal minulou středu jedním z center Evropy. Nejenom že se nacházel v pásu totality, tedy tam, kde zavládlo úplné zatmění Slunce, ale navíc ležel v oblasti, kde se očekávalo jasno. Podobné podmínky pak splňovalo hlavně okolí Balatonu, kam se sjely miliony turistů z celé Evropy. Zatmění Slunce, poslední v tomto století, se tedy v Maďarsku projevilo jako fenomén přírodní, turistický i ekonomický. Jaká byla realita?
S pískotem a bubny
11. srpna, 9 hodin ráno. Dusné horko předchozího dne ukončila prudká noční bouře a stále leje jako z konve. „Město slunce“, jak Segedín celkem oprávněně nazývají turistické brožury, teď nejspíše zklame. Dopoledne probíhá ve znamení dohadů, zda ze zatmění vůbec něco uvidíme. Po desáté déšť ustává, střídavě se zatahuje a zase rozjasňuje. Centrum města je od včerejšího večera plné lidí, na zatmění jich sem přijelo odhadem 150 až 200 tisíc, což zhruba odpovídá počtu vlastních obyvatel. K poledni naštěstí nastává jakési polojasno, slunce se střídavě vynořuje z tenké vrstvy mraků a opět za nimi mizí, v podstatě však je možné zatmění sledovat.Většina diváků obsadila nábřeží a mosty přes Tisu. Pod nimi posedává těsně u vody s pruty asi tucet rybářů. Celým tím shonem davy nad sebou se alespoň zdánlivě ani v nejmenším nedávají rušit, místo na nebe upírají pohledy na své splávky. Když se však blíží klíčová 53. minuta a 23. sekunda po poledni, začátek úplného zatmění, vytahují i někteří rybáři z kapes…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
