„Mám doma patnáct Kosovanů. Už třetí týden. A nevzal jsem od nich peníze,“ vypravuje Jusuf, když pro nás nezištně hledá levné ubytování ve městě Struga. Jusuf se stejně jako velká část zdejších mužů živí taxikařením a obchodováním s tím, co se naskytne. Doufal, že bude každé léto pronajímat pokoje ve svém dvoupatrovém domě. Sotva ho ale dostavěl, přišli uprchlíci z Kosova - a mezi albánskou komunitou makedonské Strugy je společensky nepřijatelné běžence odmítnout či nechat si od nich za ubytování zaplatit.Struga je asi desetitisícové město u severního břehu jezera Ochrid, v těsné blízkosti albánské hranice. Až donedávna bylo oblíbeným letoviskem: jezdili sem Makedonci, Albánci z Kosova či Srbové z Bělehradu, a dokonce Holanďané či Němci. Letos se však očekává mrtvá sezona.Jindy poklidné město zaplnilo asi 5 tisíc uprchlíků, na prázdných zdech se objevila srdíčka se symboly Kosovské osvobozenecké armády a nápisy „UČK s NATO nám vybojují svobodu“. Místní Slované jsou z toho rozpačití a diskutují, co bude dál. Objevily se početné policejní hlídky, doplněné o záložníky v maskáčích - na okrajích města, kde kontrolují (a občas také prohledávají) přijíždějící a odjíždějící vozidla, i v samotném centru slídí po všem neznámém a podezřelém.
Na běžence přísnost
Již 3. dubna makedonská vláda sdělila, že země je zaplavená kosovskými uprchlíky, a proto už nemůže přijmout ani jednoho. Pro posílení bezpečnosti na hranicích s Kosovem byla dokonce vyhlášena…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
