V zemských volbách, jež minulou neděli proběhly v rakouských Korutanech, Tyrolsku a Salcbursku, posílil populista Jörg Haider a jeho Svobodná strana Rakouska. Ta získala v domácích Korutanech 42,1 % hlasů a Haider tam může sestavit vládu. Nic zvláštního, řekl by si náhodný pozorovatel u vědomí faktu, že i Francie má své jižní regiony s velkou podporou Le Pena, Austrálie svůj Queensland, kde loni uspěla podobná strana Jeden národ, a Německo zase své Sasko-Anhaltsko, kde se paktují sociální demokraté s postkomunisty.Něco však přece. Vzpruha pro Haidera znamená zároveň vzpruhu pro velkou koalici na celorakouské úrovni. Ještě nedávno se v tisku spekulovalo, že již dvanáctiletá vláda sociálních demokratů s konzervativními lidovci by mohla skončit - kdyby se například SPÖ dala dohromady s liberály a Zelenými. Teď se zdá, že tyto úvahy ztrácejí hodně na smyslu. Dále bude zřejmě fungovat „proporční demokracie“, tedy stav, kdy si podle rozšířeného pořekadla dvě velké strany propachtovaly stát. Na vlastních mítincích na sebe ideologičtí protivníci mohou útočit, nicméně v praxi ruka ruku myje. Co to znamená po lopatě?Kdo sledoval ve středu večer televizní zpravodajství na ČT 1, ten se to mohl dozvědět v podání Czech Made. Tak dlouho kritizovala opoziční ČSSD fakt, že Livia Klausová zasedá v dozorčí radě České spořitelny, až opozičněsmluvní ministr Svoboda začal hájit její další setrvání: je to přece na slovo vzatá odbornice. Jiných příkladů by se daly najít desítky. Řečeno s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
