Zákulisím americké politiky sviští zlomyslný vtip: „Za tři týdny navštíví prezident Clinton Čínu. Hádejte, kdo bude při schůzce obhajovat čínské zájmy?“ Tento humor není Bílému domu právě po chuti a těžko se klíčovým personám americké diplomacie divit. V době, kdy měla Clintonova zahraniční politika vyvrcholit nejdůležitější návštěvou jeho druhého mandátu, musí prezident čelit oboustrannému tlaku kongresmanů na její odložení.
Problém 1: přehlídka na Tchien-an-men
Po masakru na náměstí Tchien-an-men v noci z 3. na 4. června 1989, při němž přišlo o život mezi čtyřmi stovkami a čtyřmi tisíci lidí, byly americko-čínské vztahy zmrazeny. Situace se změnila v roce 1994, kdy Clinton vyrukoval s politikou „konstruktivního zapojování“. Komentátoři sice zaznamenali ironii obratu vzhledem ke Clintonově předchozí kritice Bushe za nadbíhání „řezníkům z Pekingu“, stratégové se však v zásadě shodli na tom, že s Čínou je třeba jednat. Americko-čínské vztahy se postupně zlepšovaly, byť pokrok nebyl plynulý. Přes problémy s americkým obchodním deficitem, čínským nerespektováním lidských práv a duševního vlastnictví, prodejem jaderných technologií Pákistánu a cvičením jednotek Pekingu v Tchajwanské úžině se však podařilo dospět k vzájemně přijatelné rovnováze. Loni navštívil viceprezident Al Gore Čínu a Ťiang Ce-min viditelně vychutnal návštěvu USA. Proč tedy nyní šéf Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich naléhá na Clintona, aby návštěvu Číny odložil? Prvním a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
