Ještě před sedmi lety představovala v Čechách voda balená do plastikových lahví symbol západního luxusu a rozmařilosti. Dnes je všechno jinak. Pokud bychom vedle sebe položili všechny umělohmotné PET lahve od vody a limonád, které v Česku vyhodíme za jediný rok, vzniklý řetěz by dvakrát obkroužil rovník. Po pětiletce, kdy se u nás tento obal opravdu masivně používá, bychom mohli po jedné lahvi obdarovat všechny obyvatele Číny. A samozřejmě neházíme do koše jen plastikové nádoby. Vloni každý z nás - od kmetů po kojence - „vyrobil“ zhruba čtvrt tuny běžného domácího odpadu. Na rozdíl od ekonomické výkonnosti je zde nárůst nepřehlédnutelný: jen rok předtím to bylo o celou pětinu méně. Mílovými kroky tak doháníme tzv. rozvinuté státy, jakými jsou např. Německo, Francie či Belgie, kde se dnes vyhazují průměrně tři metráky komunálního odpadu na hlavu.
Dvacet ku jedné
Proč vlastně mají výrobci tak rádi nevratné lahve z umělé hmoty? Odpověď předsedy Českého průmyslového sdružení pro obaly (CICPEN) Zbyňka Kozla je stručná: sklo je drahé a u vratných lahví musíte mít navíc pětinu zásoby. „Jestliže rozjíždíte výrobu a nemáte lahve ani linku, obvykle zvolíte nevratný PET,“ říká Kozel. Spor o to, které obaly dávají přírodě více zabrat, ale zatím nelze rozhodnout. Neexistují žádné odborně uznávané studie, lze jen sčítat jednotlivé argumenty pro a proti. Podle stoupenců umělé hmoty se rozvozem PET lahví ušetří nafta a pneumatiky (lahve jsou lehké, na náklaďák…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
