Kazachstán patří k relativně nejklidnějším a nejspořádanějším zemím Společenství nezávislých států. Jeho vztahy k Rusku jsou velmi pevné: je to dáno hlavně vysokým podílem Slovanů v obyvatelstvu (37 % Rusů, dále 5 % Ukrajinců), ale také třeba existencí ruského kosmodromu Bajkonur na území této republiky. Ovšem i Kazachstán se potýká s problémy, které ukazují, jak složitá může být integrace postsovětské oblasti.
Mluví se rusky
Koncem března se v metropoli Almaty (bývalá Alma-Ata) konala mezinárodní konference „Kazachstán v procesu transformace“, perfektně připravená kazašskou kanceláří Sorosovy nadace Open Society. Ta zajistila účast představitelů všech složek rozporuplné kazašské společnosti, která loni oslavila 5 let nezávislosti. Hlavní město uprostřed hor překvapí Středoevropana čerstvým vzduchem, rozlehlostí, značnou ošuntělostí, obchody s luxusním zbožím, do kterých nikdo nechodí, mnoha ochotnými lidmi, mnoha žebráky a zjevným rizikem vycházení po soumraku.
Hrubý domácí produkt této středoasijské republiky, na jejíž území by se vešlo pět Francií a která má 17 milionů obyvatel, se za posledních pět let snížil o 56 %. Kromě značných ekonomických problémů se Kazachstán potýká i s permanentní ekologickou krizí: Aralské moře vysychá, Kaspické se rozlévá a semipalatinská atomová střelnice (18 540 km2) byla uzavřena teprve v roce 1991. Úřední jazyky jsou dva: ruština a kazaština. Většina Kazachů (tvoří polovinu obyvatelstva) mluví dosud jenom…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
