Na konci ledna prohlásil prezident Jelcin, že kádrové změny v ruské vládě již skončily, a současně ujistil, že ekonomické reformy budou i nadále pokračovat. V předchozích letech prý kvůli žalostnému stavu hospodářství nebyla možná výraznější koncentrace na sociální oblast, ale rok 1996 k tomu skýtá daleko více možností, a tak se vláda hodlá zaměřit na podporu sociálně nejpotřebnějších vrstev společnosti.Jelcinův výrok mířil především na Západ: měl zklidnit obavy západních investorů z vývoje v Rusku po vítězství komunistů v prosincových parlamentních volbách. Sloužil však i jako sedativum pro domácí veřejnost: ta se po hektických změnách na olympu ruské moci zneklidnila. Houfný odchod demokratů totiž nezůstal nepovšimnut ani doma.
Demokraté stále roztříštění
V lednu opustilo tým nejbližších Jelcinových spolupracovníků celkem osm reformně a demokraticky orientovaných mužů. Vedle ekonoma Anatolije Čubajse to byl vicepremiér Sergej Šachraj, šéf diplomacie Andrej Kozyrev, ministr bez portfeje Nikolaj Travkin, vedoucí prezidentova aparátu Sergej Filatov, hlavní ruský archivář Rudolf Pichoja a dva členové Prezidentské rady: Jegor Gajdar a ombudsman Sergej Kovaljov.Odchod těchto osobností trochu připomíná jejich pozici před prosincovými volbami. Ani tehdy nebyli schopni najít společný jazyk a postup. Tato roztříštěnost jen usnadnila vítězství komunistů. Jejich nynější odchod či opouštění pozic lze ovšem sotva pokládat za projev slabosti či zbabělosti.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
