Jihlava pět let po studené válce
Mírové sbory se těší, jak si „půjdou zaplavat“
Většina snila o divoké Africe, ale dnes jezdí hlavně do zemí východní a střední Evropy. V lavicích tříd Vysoké školy zemědělské v Jihlavě jich každé dopoledne sedí asi třicet. „Těším se, jak si půjdu zaplavat,“ opakují sborem po učiteli češtiny. Koncem září jazykový kurs skončí a oni se rozejdou po českých městech. Čeká je práce ve školách, u malých firem, na radnicích a ve státních úřadech na ochranu přírody. Za pět tisíc korun měsíčně zde budou dál šířit slávu amerických Mírových sborů.
Dvacetiletý plavovlasý Dog Albertson z New Yorku vloni skončil na univerzitě zoologii a těšil se na země, kde jsou lvi. Již rok pracuje v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátska. „Není to tak divoké, jak jsem si představoval, ale nejsem zklamán,“ svěřuje se. Je rád, že unikl americké civilizaci.„Život v Čechách je nádherné dobrodružství,“ usmívá se modrooký blonďák Hank Loeser z Aljašky. Důvod svého odchodu z Ameriky nechce prozradit, prý v tom měla prsty žena. Již rok pracuje v Českých Budějovicích u soukromé rozhlasové stanice Faktor. V Americe pracoval jako vládní poradce. „Moje mysl se tady rozpíná do obrovské šířky,“ pochvaluje si. "Americké uvažování ustupuje stranou a na něj se lepí české. Výsledkem je jedno veliké a jiné myšlení."Stejný názor má i Christofer Stark, čtyřicátník s knírkem a sportovní postavy. Jeho atraktivní vzhled splňuje představy o úspěšném podnikateli. V…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
