Ve jménu Emiliana Zapaty
Mexičtí Indiáni se vzbouřili proti vládě
Nový rok měl být pro Mexiko a jeho současného prezidenta Carlose Salinase de Gortari svátkem. Toho dne totiž vstoupila v platnost přes dva roky připravovaná a těžce vybojovaná Dohoda o severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA či v Mexiku TLC). Téhož dne však sestoupila z hor pohroma, která výrazně zpochybnila schopnost Mexika být v úzkém ekonomickém svazku s tak vyspělými zeměmi, jako jsou USA a Kanada.
Profesionální „know-how“
V jihomexickém státě Chiapas se podle zpráv místních novinářů již delší dobu formovala Zapatova národně osvobozenecká armáda. Převážně ji tvoří chudí indiánští rolníci z džunglí, potomci Mayů, zakladatelů velkého, slavného a krvavého impéria. Na Nový rok vtrhly dvě tisícovky ozbrojenců do městeček kolem osmdesátitisícového turistického střediska San Cristóbal de las Casas a obsadily je. Překvapené armádě trvalo půl týdne, než povstalce vytlačila ze všech větších sídel. Musela k tomu nasadit přes dvanáct tisíc mužů a těžkou techniku včetně letadel a vrtulníků. Špatně vyzbrojeným, ale velmi dobře organizovaným rolníkům se tak podařilo zaměstnat pětinu mexické armády, a to právě v době, kdy v sedm set kilometrů vzdáleném Mexico City měl prezident Salinas slavit dohodu NAFTA.Rolničtí povstalci byli okamžitě obviněni ze spojení s levicovými partyzány ze sousední Guatemaly. Obě strany, mexičtí Indiáni i guatemalští bojovníci, toto tvrzení popírají. Fakt,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
