Sněhová koule v pekle
Norsko je nejzdráhavějším kandidátem EU
Náš cíl byl mnohem ambicióznější, než pouze vyžadovat trvalé výjimky ze stanov Evropské unie. Usilovali jsme o to, aby se zvláštní norské prvky staly součástí EU. Se skromností hodnou předsedy české vlády potvrdila triumfující premiérka Gro Harlem Brundtlandová, že dohoda mezi Norskem a Bruselem byla konečně uzavřena. Fakt, že se vládě podařilo přesvědčit členy „dvanáctky“ o zvláštních potřebách Norska, má nepochybně velký význam. Jde však o to, zda se stejně snadno nechají přesvědčit Norové.
Velrybí drama pro voliče
Dlouho vše vypadalo dramaticky: zatímco ministři zahraničí Švédska, Finska a Rakouska se vraceli domů s předběžnou dohodou s EU v kufru, stále více členů norské vlády vedlo v Bruselu válku o kvóty proti Španělsku. Nepřipouštěli si však ani stín pochybností, že i oni nakonec uspějí. Oč vlastně šlo? Rozhodně ne o 2.000 tun arktických tresek, které Norsko po nekonečných jednáních postoupilo evropským rybářům. Za prvé: toto množství bude muset Norsko stejně „odevzdat“ v rámci kvót Evropského hospodářského prostoru. Za druhé: 2.000 tun tresek je - s jistou nadsázkou - zhruba tolik, kolik se na jedné lodi ročně vyhodí při třídění. Napětí bylo určeno pro domácí publikum. Rybáři v severním Norsku spatřili jasný důkaz, že vláda se nevzdá jediné tresky bez hřmotného šavlování. A ostatní viděli další ukázku pověstné „norské samostatnosti“.Celá věc nemálo připomíná loňské…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
