Naše spokojenost roste jen pomalu
Většina české společnosti se přiklání k ideím sociálně tržního hospodářství
Podle starších sociologických průzkumů u nás od roku 1990 panovaly značné obavy z důsledků započaté ekonomické reformy. Obecná nejistota stoupala až do června 1991, kdy dosáhla vrcholu - pouhých 11% populace tehdy označovalo svoji ekonomickou situaci za výhodnou. Od té doby má ovšem spokojenost obyvatelstva stoupající trend. Zatím poslední listopadový výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Střediska empirických výzkumů (STEM) zaměřený na „Ekonomická očekávání a postoje“ je toho důkazem: svoji situaci dnes za výhodnou označuje již každá čtvrtá domácnost a téměř 73% lidí věří, že ekonomické a politické změny přinesou dalším generacím lepší budoucnost, než jakou by jim mohl poskytnout komunistický režim. Na tomto faktu nic nemění ani zjištění, že polovina našich spoluobčanů stále označuje svoji životní úroveň za nižší, než byla před listopadem 89.
Názorové paradoxy
Základním cílem a zároveň prostředkem reformy je vybudování demokratického rámce a tento postulát je také většinou lidí akceptován - 71% českých občanů si v listopadu myslelo, že se společnost vyvíjí správným směrem a 63% dokonce souhlasí s tvrzením, že se již podařilo vybudovat základy demokracie. I přesto však u nás nadále přetrvává sklon k totalitnímu způsobu myšlení. S tvrzením, že "by bylo pro naši zemi lepší, kdyby místo diskusí o různých způsobech řešení…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
