Temelín a politika
Je v zájmu vlády, aby věci ve státě fungovaly a aby při svém vládnutí byla úspěšná. Dostavba Temelína pro ni představuje především technicko-ekonomický problém - jeden z desítek dalších, pro vládu daleko obtížnějších a závažnějších. Je tedy pochopitelné, že k němu přistupuje bez „emocí“ a „předsudků“, s cílem vyřešit ho ze svého pohledu co nejefektivněji a nejjednodušeji.Výsledek pragmatického přístupu vlády nebylo těžké odhadnout: Temelín bude dostavěn, neboť jeho energii budeme potřebovat a je to energie ekologicky nejčistší a nejlevnější. I bez rozboru protichůdných argumentů si ale můžeme povšimnout, že vystupování vládních činitelů v cause Temelín, jakož i jejich faktické rozhodnutí, vypovídá ve větší míře, než je na první pohled patrné, o nás samotných, o povaze našeho politického chování a v neposlední řadě o povaze politiky vůbec.
Neracionální argumenty
Nechme stranou, které informace - a od koho - vzala vláda při rozhodování o dostavbě Temelína v potaz a které nikoli, jaké konkrétní ekonomické zájmy a domácí i zahraniční lobby byly ve hře, a připusťme, že její argumenty jsou věcně správné. I v tomto případě by ale bylo teoreticky možné, aby rozhodla jinak - pokud by zohlednila „neracionální“, tak říkajíc obecně lidské aspekty celé záležitosti. Například: obrovskou míru závislosti na jednom energetickém zdroji, který je ohrožen nejen potenciální havárií, ale i v případě války či ochromení institucí a civilizačních norem,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
