Fenomén Haider
Jörg Haider (1950) patří k politikům, kteří absolvovali všechny důležité stupínky vnitrostranické hierarchie. Ambice ho vedly od šéfa mládežnické organizace Svobodné strany Rakouska (FPÖ) až k funkci předsedy zemské organizace strany v jeho rodných Korutanech.Do popředí zájmu veřejnosti se dostal v roce 1986, kdy se FPÖ jako tehdejší koaliční partner Socialistické strany Rakouska (dnešní sociální demokraté, SPÖ) dostala do těžké vnitřní krize. Otevřeně mezi sebou bojovali zastánci a protivníci další koaliční spolupráce se socialisty. Haiderovi, nejvýraznějšímu odpůrci koalice, se podařilo na mimořádném sjezdu strany získat funkci předsedy FPÖ. Den nato kancléř Vranitzky vypověděl koaliční smlouvu svých socialistů s FPÖ a naopak vytvořil vládu s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP), která strávila 16 let v opozici.Spoluprací dvou největších rakouských stran se začal prostor pro liberály zužovat. Haider toto nebezpečí rozpoznal a našel pro FPÖ nové pole působnosti. Od této chvíle lze z jeho úst slýchat názory, za něž by se nemuseli stydět ani němečtí neonacisté. Haider se snaží získat voliče populistickou rétorikou, namířenou proti cizincům v Rakousku, ale i proti korupčnímu státnímu systému, postaveném na tichých dohodách SPÖ a ÖVP. Jeho neustálá aktivita a naopak nemohoucnost obou vládních stran mu přinesly skutečné úspěchy v zemských volbách v Korutanech, Horním Rakousku či ve Vídni, ale i na spolkové úrovni. V roce 1990 se FPÖ podařilo oproti…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
