Víra a hodnoty české společnosti
Podle průzkumu STEM je našim přáním číslo jedna udržet v zemi pořádek
V druhé polovině listopadu provedlo Středisko empirických výzkumů (STEM) další ze svých pravidelných šetření věnovaných politicko-společenským postojům české veřejnosti. Kromě zjišťování volebních preferencí - s výjimkou ČSSD, která klesla ze sedmnácti na čtrnáct procent, zůstaly ostatní strany více méně na svém - byl tentokrát výzkum věnován čtyřem základním okruhům: religiozita, ochota k obětem, důležitost územně správní reformy a nejdůležitější hodnoty dneška.
Víra a ekologie
Na jednoduchou otázku - Věříte v Boha? - odpovědělo 31% našich spoluobčanů kladně, 49% záporně a 20% uvedlo nevím. Tato čísla odpovídají obdobným údajům z března 1991 a z letošního května. Podle pracovníků STEM z nich jasně vyplývá, že takto definovaná religiozita se u nás ustálila mezi 29–33%. (Na Moravě je podíl věřících o osm procent větší než v Čechách.) Podrobnější a citlivěji formulovaná otázka však odhalí složitost tohoto zjištění; pouhých osmadvacet procent našich spoluobčanů například přímo souhlasí s tvrzením, že „v Boha nevěří“. Naopak třináct procent souhlasí s tím, že „neví, jestli nějaký Bůh je, a nemyslí si, že je to možné zjistit“, a celá jedna pětina (21%) „nevěří v zosobněného Boha, ale věří v nějakou vyšší moc“. Devět procent „někdy věří a někdy nevěří“, o tom, že „Bůh existuje“ nemá pochyb 13% a jen o jedno procento méně má sice "občas pochyby…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
