Friedmanova ekonomická laboratoř na Novém Zélandě
Protinožcům by měli držel palce všichni opravdoví liberálové
Ve volbách na Novém Zélandu o předminulém víkendu nešlo jenom o osud vzdáleného souostroví. Šlo o to, zda lze v praxi uskutečnit myšlenky a nápady radikálních liberálů, o kterých si jejich pragmatičtěji smýšlející příznivci (například v české vládě) rádi čtou, rádi o nich mluví, ale v politické realitě je odkazují do říše snů.Novozélandská ekonomická reforma je zajímavá pro celý svět: pro rozvojové země Latinské Ameriky a Afriky, které se vydaly cestou tržních reforem, pro země bývalé východní Evropy, ale stejně tak například pro většinu zemí západní Evropy, která musí čelit strukturální krizi a vysoké nezaměstnanosti, jež je důsledkem příliš regulovaného trhu práce, vysokých daní a příliš štědré státní sociální politiky. Směr, kterým se bude v nejbližších měsících tato země ubírat, vyšle jasný signál reformátorům na celém světě. Proč být vlastně statečný, když není jisté, zda to u voličů projde? Přesně z těchto důvodů věnuje světový tisk Novému Zélandu značnou pozornost.
Sen všech reformátorů
Před deseti lety patřila novozélandská ekonomika mezi nejprotekcionističtější a státem regulovaná hospodářství v OECD (Organizace hospodářsky rozvinutých zemí). V současnosti je zemí, jež nastavuje trhu tu nejpřívětivější tvář, kterou svět dosud poznal. Alespoň ta část světa s evropskými či křesťanskými kulturními kořeny, mezi kterou Nový…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
