Sebeobrana po americku
Jak mohou daňoví poplatníci bránit státnímu plýtvání penězi
Jedním z nejdůležitějších charakterových rysů americké společnosti a její tržní ekonomiky, jež jsou svým způsobem výjimečné a specifické, je množství nejrůznějších lobbistických a zájmových skupin a jejich vliv na politickou scénu. Tento vliv se projevuje na všech úrovních: od legislativců v jednotlivých státech až po kongres a washingtonskou vládní administrativu. Někteří politologové (kteří se v tomto názorovém střetu výjimečně nedělí na levicové a pravicové) to považují za důkaz zakořeněné korupce a sklerózy celé společnosti a systému. Jiní tvrdí, že „lobbování“ je v demokratickém systému nezadatelné právo každého jednotlivce či skupiny, podle dalších je protichůdně působících lobbistických skupin vlastně tolik, že se jejich případný zhoubný vliv vylučuje. Dá se ale patrně odhadnout, že konečný vliv jednotlivých skupin je úměrný prostředkům vloženým do přemlouvání, kampaní a případné korupce.V Evropě nemá lobbování amerického typu tradici a z nejrůznějších důvodů zde vlastně nezapustilo kořeny. To ovšem vůbec neznamená, že v evropských demokraciích nemají nátlakové skupiny žádný vliv. Právě naopak, zatímco však ve Spojených státech je soutěž a působení jednotlivých nátlakových skupin otevřené a dynamické, v Evropě je jejich vliv většinou institucionalizován. Nejzřetelněji v Německu a ve Francii, kde mají např. odbory silnou pozici, danou často dokonce zákonem, kde…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
