Jak si stojí středoevropské země
Srovnání některých makroekonomických ukazatelů
Přestože rok 1989 bývá označován za rok pádu komunismu, neznamená to, že bývalé socialistické státy ve střední Evropě začaly s hospodářskými reformami teprve po odchodu komunistické moci. Kromě bývalého Československa začaly totiž většinou s reformami dříve. I když to byly reformy ani ne polovičaté a kontroverzní a někdy - jako v případě Polska - spíše prohloubily hospodářský kolaps, je tato skutečnost jedním z nejdůležitějších důvodů toho, proč se řada makroekonomických ukazatelů v Polsku, Maďarsku, Slovinsku a bývalém Československu tolik liší. Dalších důvodů je bezpočet: strategická poloha, zdroje a to, do jaké míry byly tyto zdroje nepřirozeně rozmístěny centrálním plánováním, různá míra zadluženosti jednotlivých komunistických vlád apod. Hospodářská politika a strategie jednotlivých vlád je zatím pouze jednou z příčin současného stavu těchto ekonomik. Dědictví minulosti - ať již té komunistické nebo předválečné (míra industrializace apod.) - znamenalo prostě jiné výchozí podmínky, a proto je ještě hodně vzdálena doba, kdy bude možné činit zodpovědné za stav hospodářství jen současné vlády. Na seriózní analýzu nestačí několikasetstránková kniha. Přesto bychom se chtěli pokusit alespoň velmi stručně komentovat situaci v jednotlivých zemích a údaje v grafech a tabulkách, které přinášíme v úvodu článku.
Maďarsko - prokletý rozpočtový schodek
Všechny důležité…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
