Miloslav Mareček chce umřít
a možná se mu to podaří: jeho nová hladovka už téměř nikoho nezajímá
Miloslav Mareček, devětatřicetiletý muž z Kyjova, od 3.května 1993 opět - už počtvrté v průběhu čtyř let - hladoví. Patnáctého června, čtyři dny poté, co ho navštívil generální prokurátor Jiří Šetina, náměstek Pavel Bret a mluvčí Generální prokuratury Milan Hulík, vydal M.Mareček prohlášení, ve kterém se říká: "Svůj dlouholetý boj s velezločinci jsem tedy prohrál. Bylo jich na mne příliš mnoho. Nedokážu jednat tak podlým způsobem jako oni. Teď už volám po jediném: nechte mne v klidu zemřít. Dnešní zločinná prokuratura je nedílně spjata s dnešním režimem. Nelze-li hrdě žít, je lepší hrdě zemřít. V dnešním režimu se čestnému člověku přímo hnusí žít…"Je možné, že se M.Marečkovi jeho přání vyplní. Veřejnost totiž jeho boj příliš nezajímá. Před rokem, při třetí a nejdelší hladovce - trvala sto dní - se Mareček objevoval na prvních stránkách ústředních deníků, Česká a Československá televize mu za prvních šest měsíců loňského roku věnovaly v hlavních zpravodajských relacích celou jednu hodinu a šest minut vysílacího času.Dnes o něm noviny informují v několika řádcích na třetích stranách.Lidé, kteří Marečka loni podporovali, dnes mlčí. Proč?
Naše názory se rozešly
V průběhu loňské hladovky měli do hladovkářova domu v Kyjově- Boršicích přístup dva lidé: primář kyjovské nemocnice MUDr.Richard Zemánek a evangelický vikář Michal Šimek. Dnes už se ani…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
