1991/43

Pop-art přichází opět do módy (v tyto dny je například prezentován na rozsáhlé výstavě v Královské akademii v Londýně), ale ještě před dvěma lety by si stěží někdo pomyslel, že by mohl získat stálý výstavní prostor v malém východoslovenském městečku.

Při čtení vesměs značně povrchních filmových recenzí v našem tisku, můžete se domnívat, že se vůbec nic nezměnilo: prý jen místo nadvlády sovětských šuntů nastoupila nadvláda amerického braku.

Na rozdíl od většiny východoevropských zemí neztratila Bulharská komunistická strana ani po vnitrostranickém puči a odstranění Todora Živkova z nejvyšších funkcí v listopadu 1989 své vedoucí postavení.

Poslední události v Chorvatsku definitivně pohřbily naděje, že srbský postup nevybočí ze zásady šetření kulturních památek, kterou stanovila Haagská konvence o ochraně kulturních památek v případě ozbrojeného konfliktu.

Společenství, ač byla na jeho prvopočátku myšlenka politického sjednocení, je realizací především ekonomickou. Jeho politický rozměr se rodí jen s obtížemi. Na mezinárodní scéně hraje ES dosud okrajovou roli: až na vzácné výjimky na ní vystupují Velká Británie, Francie, Německo, Itálie a další členské země samy za sebe.

Ne, nejde o srpnový pokus, jehož porážka byla charakterizována jako vítězství demokratických sil a otevření cesty ke skutečné demokracii. Jde o puč, který podle jistých prognóz může přijít na počátku příštího roku, o převrat, který již nebude fraškou.

Na francouzskou nevraživost ohledně vývozu východoevropských zemědělských výrobků do zemí Evropského společenství reagoval před časem československý tisk rozhořčeně a současně s notnou dávkou údivu.

Rozhovor s G. Bushem.

Rozhovor s Jeffreym Sachsem.

Často se u nás soudí, že pokles průmyslové výroby je vyvolán nějakými zásadními chybami v reformě a v hospodářské politice státu.

Článek Karla Kříže \"Karpatský penězovod\" v Lidových novinách popisující mechanismy v rozpočtech, kterými se přerozdělují finanční prostředky ve prospěch Slovenska, vyvolal na Slovensku podrážděnou reakci.

Na slovenské politické scéně vypukl zvláštní skandál, který na chvíli zastínil i spory kolem státoprávního uspořádání. Skandál vyvolala povídka mladého autora Martina Kasardy (azda) Posledná večera, otištěná v týdeníku Kultúrny život.

Přestože hustě sněží, prodávají obchodníci na historickém náměstí v Novém Městě na Moravě stromečky a věnce. Polední maloměstskou idylu ruší jen dva policisté, hlídkující vedle kostela. A o kus dál prázdný, žlutobílý anton.

\"Tenhle barák je nereformovatelný. Snažím se, ale už mi docházejí síly,\" říká Petr Krul, který už téměř dva roky stojí v čele Redakce zpravodajství ČST. Redakce sice byla reorganizována (z více než stočlenného týmu odešlo dvaačtyřicet novinářů), ale ani pětatřicet nových lidí, kteří nastoupili v posledních dvou letech, nedokázalo mnoho změnit.

Problém soužití s Romy je dnes, podle dopisů vyhodnocovaných na Ůřadu předsednictva vlády ČR, pro čs.občany závažnější než ekonomická reforma a státoprávní uspořádání. Proto jsme požádali o rozhovor předsedu Romské občanské iniciativy JUDr.Emila Ščuku.

Když byl prezident Václav Havel před dvaceti měsíci ve Spojených státech poprvé, Amerika žila nadšením nad východní Evropou.

Hlavním cílem pětidenní cesty Jána Čarnogurského do USA bylo jeho vystoupení v sídle OSN na mezinárodním semináři o papežské encyklice Centesimus annus (Stý rok).

Izraelské vnitropolitické drama dosáhlo vrcholu minulou středu večer, když premiér Šamir prohlásil, že on sám povede izraelskou delegaci na konferenci. Pozvánky byly totiž rozeslané ministrům zahraničí, nikoli předsedům vlád.

Všichni jsme pro radikální ekonomickou reformu, federaci, právní stát atd. Je to něco jako vlastenecká povinnost anebo projev zdravého pudu sebezáchovy. Mnohdy nic víc. Důkazem je tak často užívané rétorické schéma \\\"jsem pro, ale...\\\", které je pro mnohé únikovou cestou.

Dopisy od našich čtenářů.