Brionská deklarace

Na idylickém souostroví Brioni, kdysi oblíbeném letovisku prezidenta Tita, se minulý týden sešla trojka evropských ministrů zahraničí s představiteli znepřátelených stran: Slovinska, Chorvatska, Srbska a samotných federálních orgánů včetně armády. Po téměř šestnácti hodinách jednání přijal tento různorodý spolek diplomatů tzv. Brionskou deklaraci. Ta na dobu tří měsíců vymezuje kroky pro mírové řešení jugoslávské krize a radikálně omezuje možnosti opětovného použití násilí.

Mezinárodní rozměr krize

Po desetidenní válce Slovinska s federální armádou jde o první opravdový pokus o příměří. Opravdový proto, že oba předešlé pokusy záhy selhaly a protože tento vypracovala trojka evropských ministrů. Deklarace předpokládá následující kroky: tříměsíční moratorium na slovinskou a chorvatskou samostatnost, deaktivizaci jednotek teritoriální obrany, bezpodmínečné stažení oddílů svazové armády do kasáren, propuštění všech válečných zajatců, vrácení veškeré výzbroje, kterou Slovinci během války ukořistili svazové armádě, a nejpozději do 1.srpna začátek nových jednání pod dohledem evropských pozorovatelů. Tato deklarace zkrátka vrací věci tam, kde byly před 26.červnem, a to Slovince, kteří mezitím vybojovali válku, nijak netěší. Proti srsti slovinskému cítění míří zvlášť požadavek, aby Slovinsko vrátilo armádě tanky a zbraně, kterými tato armáda nemilosrdně zasáhla. Předseda slovinského parlamentu France Bučar dokonce prohlásil, že Brionská deklarace je jedním…