Na vědomí členům ČSL
Bylo to v roce 1958, kdy mi bylo telefonicky sděleno, abych se dostavil na okresní správu StB. Tam se mnou jednal náčelník. Požádal mě o spolupráci za cenu určitých výhod a nastínil formu styků. Když skončil, řekl jsem mu, že se Státní bezpečností nechci mít nic společného a jakoukoli formu spolupráce odmítám. Při loučení uvedl, abych svou odpověď ještě dobře zvážil. Mé rozhodnutí však bylo konečné a k další schůzce nedošlo.
Asi za dva měsíce mě v sekretariátě navštívila inteligentní žena, členka ČSL, kterou jsem znal, a důvěrně mi sdělila, že jsem jí byl Státní bezpečností přidělen na pozorování a navázání přátelských styků. Za čtvrt roku mi totéž prozradil další náš člen.
Když se přiblížil rok šedesátý, ve kterém byla provedena územní reorganizace, bylo mi předem řečeno, že budu přeložen a že místo určení mi sdělí naše stranické orgány. Musel jsem opustit své pracoviště, svou rodinu a rodné město a nastoupit ve Frýdku-Místku.
Při jedné z pravidelných účastí na ÚPŠ se mi jeden okresní tajemník svěřil o svém jednání s pracovníky StB, kteří mu nabídli funkci krajského tajemníka za cenu spolupráce, a že nabídku přijal i se stanovenou podmínkou. Znal jsem ho léta, nikdy se necítil zdráv, a tak jsem ho v duchu omlouval. Za několik málo let zemřel.
Pozdější můj spolupracovník v sekretariátě spáchal sebevraždu pod tíhou výčitek svědomí.
Když jsem byl později vyslýchán na KS-StB v Ostravě v záležitosti jednoho…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
