On-line rozhovor s Jaroslavem Spurným

Jaroslav Spurný

Je stálým členem redakce. Věnuje se investigativní žurnalistice, sleduje především českou politickou scénu a dlouhodobě pracuje na významných kauzách (Unipetrol) a nebezpečných vazbách české policie na organizovaný zločin. Jeho příspěvky najdete především v rubrikách Česká republika a Téma. V roce 2002 mu vyšla jeho kniha Česká kocovina.

:53JaroslavVáš široký investigativní záběr klade velké nároky na znalosti z mnoha oborů.
Vystačíte si s vlastní erudicí nebo na případech spolupracujete s odborníky?11:09Jaroslav SpurnýAsi tak. Určitě umím napsat článek, který vychází jen z mých znalostí a zkušenosti. Jenže vždy je nutné si znalosti znovu a znovu ověřovat. Základem jsou rešerše, ve složitějších případech debaty s odborníky. Přípravu na článek bych přirovnal k přípravě na zkoušku na univerzitě. Jinak, odborníky na některá témata aby novinář hledal špendlíčkem.:47Rudolf VacekOd tak zvane sametove revoluce se chci ocistit od obvineni ze jsem terorista a KGB agent
v Dansku. 1.12.1977 jsem byl vystehovan do Danska s rodinou a ostemplovan jako KGB.agent.
Danove to vzaly vazne a ja trpel Dansky teror,vezeni a odneti mych deti a bylo mi zakazano se
s nima stykat.V dnesnim Cesku se neda nic delat,protoze vsude jsou STB-aci a ti vinni.11:09Jaroslav SpurnýVašemu vzkazu nerozumím.:40MirkaPořád vás bavíí psát o korupci? Nic se nemění, to musíte být zatracený optimista, nebo možná grafoman11:10Jaroslav SpurnýZdaleka si nejsem jistý vaším názorem, že se nic nemění. Mění – jak v boji proti korupci, tak ve vynalézavosti korupčníků. Takže je pořád o čem psát. Ale vážně. Mluvit o korupci v Česku, znamená znát spoustu souvislostí, mít jisté ideje, vnímat změny a mít naději. Pak se o korupci dá psát aniž by člověk přemýšlel, jestli ho to baví.:33Jan ZachariášDobrý den, jak si v praxi ověřujete relevantnost a důvěryhodnost vašich zdrojů a kontaktů napříš úřady či korporacemi, o kterých píšete? Během Vaší práce jistě pracujete s mnoha protichůdnými hypotézami a v okamžiku skládání vysledného příběhu či interpretace na sebe berete riziko, že nekomu můžete neúmyslně ublížit. Jaký je to vůbec pocit klást lidem otázky na tělo a přitom zčásti stát na pomyslném tenkém ledě (disponovat neúplnými informacemi). Kdy se z domněky stává informace, kterou se rozhodnete publikovat. Děkuji.11:16Jaroslav SpurnýPoložil jste několik otázek najednou. Důvěryhodnost zdrojů a kontaktů. Spousta mých zdrojů a kontaktů prostě sděluje informace, protože jsou idealisté a věří ve spravedlnost. A když je něco špatně, mají chuť to napravit a když to nejde normální cestou, obrátí se na novináře. Ty zdroje jsou z podstaty důvěryhodné a z řady z nich se stali mí přátelé. U méně důvěryhodných zdrojů, kdy vytušíte, že dodáním informace chtějí něco získat (třeba zlikvidovat politického odpůrce, konkurenci v obchodu) záleží podstatně víc na důvěryhodnosti informace. Omlouvám se, ale o způsobu ověřování takových informací nemohu moc mluvit. Ale věřte, že je pro nás zásadní dobře je ověřit.
Protichůdné hypotézy. Na začatku nemám žádnou hypotézu, jen zkoumám, jak mě předkládané unformace, názory, teze zapadají do souvislostí. Ověřit si třeba, jak nějaký člověk zapadá do příběhu trvá hodiny hledání v počítačových databázích. Je pravda, že určitou interpretací faktů na sebe beru riziko, že někomu ublížím. V redakci Respektu to chodí tak, že o těch rizicích hodně debatujeme, velkou roli hraje editor článku. Ale to riziko tu je a musím s tím umět žít.
Jaký je pocit klást otázky na tělo. Nekladu je rád. Mám svou metodu a nerad bych o ní mluvil. Ale člověk se musí v situaci, kdy někoho zpovídá, chovat podle svého temperamentu, povahy, charakteru. Nejde o žádné zpravodajské hry a kladení pastí.
A konečně otázka kdy se z domněnky stává informace. V těch zásadních věcech to někdy trvá dny, jindy měsíce a věřte, že docela často nikdy. Ta teze musí být před zveřejněním ověřená, musí zapadat do určitého řetězce faktů, atd. Je to složité zvažování. Spousta věcí, o nichž jste přesvědčeni, že jsou pravdivé se nedá zveřejnit, protože je neprokážete.:20Jan VeringJe práce investigativního práce věkově omezená? Dá se to dělat až do důchodu, nebo člověk časem musí přejít třeba k psaní komentářů nebo vedení redakce?11:17Jaroslav SpurnýNevím, jestli je práce investigativního novináře nějak věkově omezená. Doufám, že to poznám. V každém případě – jinak pracuje investigativní novinář, kterému je třicet a jinak ten, kterému je padesát. Ten první srší touhou objevovat nové informace, ten druhý jich už tolik nepotřebuje, spíš je analyzuje, dává do souvislostí.:59MilanKdo jsou podle vás nejlepší čeští investigativní (v rámci možností, tedy) novináři v ČR mimo redakci Respektu? A máte nějaké své zahraniční hrdiny a vzory?11:18Jaroslav SpurnýNejlepší bych nepoužil. To slovo nemá v naší práci význam. Dobrou práci dělá pár lidí. Každý jinak. Vážím si jich a samozřejmě řada jimi zveřejněných informací pro mě může být inspirací. Zahraniční hrdiny nemám, spíš jde o vnímání způsobu práce, o to poznat, jak zacházejí s informacemi, jak je analyzují. Možná Ed Epstein.:59jan m.Dobrý den, plánujete napsat další knihu? Pokud ano, tak o čem bude?11:20Jaroslav SpurnýPlánuji. Jestli bude, tak o obchodu se zbraněmi. Rozepsal jsem ji před třemi lety, ale od té doby nebyl čas dokončit ji. Tak budu muset začít znovu. Jestli najdu čas.:00Pavel CentDosud bylo těžké nalézt na internetu Vaši podobenku. Ani Pavel Reisenauer, který portrétuje většinu redakce, Vám podobenku v Respektu neudělal. Proč jste se nyní rozhodl svoji fotku zveřejnit?11:20Jaroslav SpurnýSvou identitu nijak netajím, pokud občas píši pro jiné noviny, je tam moje fotka, někdy jsem k vidění v televizi. Prostě k tomuto rozhovoru fotka patří, tak tam je, k článkům v Respektu nepatří, tak tam není. Neskrývám se.:20JanekVážený pane Spurný. Bojíte se o svůj život? Kolikrát Vám bylo vyhrožováno smrtí? Platí Vás lépe než standartního novináře?11:20Jaroslav SpurnýO život se bojím, protože moc kouřím. Budu muset přestat. No jo… Smrtí mi nevyhrožují, spíš jsou tu pokusy o diskreditaci. Jak jsem placen? Já opravdu nevím, kolik bere „normální“ novinář. Ani neznám platy kolegů v redakci. Řeknu vám to tak. Když přestanu kouřit, ušetřím desetinu svého čistého měsíčního platu.:24Pavel P.Myslíte si - stejně jako mnoho lidí - že V.Klaus ovlivnil Pavla Béma, aby změnil názor na Kaplického knihovnu?
Např. Pavel Bobek coby přítel p.Kaplického v Lidovkách uveřejnil názor, že ta blamáž nastala kvůli tomu, aby se vyhovělo jeho veličenstvu V.Klausovi.
To je opravdu tenhle čestný předseda ODS tak omnipotentní v ODS? Mě se to nějak nezdá. Na druhou stranu je divné, že P.Bém zprvu Kaplického návrh veřejně chválil.11:21Jaroslav SpurnýSoučasná debata o Kaplického návrhu je zpožděná. Debatrovat se mělo mnohem dřív a ne nad konkrétním, dávno schváleným návrhem – který se mi mimochodem líbí. Motivaci pražského primátora a dalších zastupitelů jsem zatím nezkoumal. Motivaci kritizovat.:40Dežo KotlárBezpečnostní informační služba (BIS) by se měla přestěhovat. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli v reakci na střelbu proti budově BIS v Praze-Stodůlkách řekl poslanec a předseda komise pro kontrolu činnosti BIS Jeroným Tejc (ČSSD). Zajímalo by mne Jardo jak hodnotíš tuhle poslední moudrost „topodborníka na tajné služby“.Přece pokud ta služba stojí miliardu ročně daňového poplatníka a neumí si ani ochránit vlastní sídlo,tak je epší ten spolek rozpustit a miliardu dát na něco co má alespoň trochu smysl,nebo ne??11:22Jaroslav SpurnýBIS, to je velké téma, stejně jako poslanecká kontrolní komise. Nechci už platit žádné stěhování BIS a vlastně taky nechci platit poslaneckou komisi, která je pověřena chránit občany před zneužíváním práce tajné služby, a jejíž členové se chovají, jako by byli zaměstnanci BIS.:32MartinaVyzkoumal jste něco o miliardovém projektu, dle kterého mají z oblasti Prahy 2 být vystěhovány nemocniční provozy a pozemky a budovy převedeny na předem určeného majitele? Prý již provize z tohoto miliardového byznusu byly rozdány a proto se musí ústavy (například Ústav hematologie a krevní transfuze) ihned stěhovat.11:23Jaroslav SpurnýNevyzkoumal, jste první, kdo mě na to upozornil. Díky za tip.:40Petr KralMuze nas jeste moralizovat clovek ktery se svymy vyroky o globalnim oteplovani radi
na uroven Iranskeho presidenta s jeho vyroky o tom ze holocaust se nikdy neodehral?
Aneb kdy budeme konecne mit primou volbu presidenta? Ceska politicka representace
mi pripomina smecku psu na louce, ktere se honi a tahaji za ocasy. Muze se mi to ale
jen zdat, nebot ziji za louzi. Nicmene si Vas velice vazim za Vase clanky v Respektu.
Verim, ze vytrvate!11:23Jaroslav SpurnýNevím koho máte na mysli. Klause? O něm jsem už něco slyšel. Pokud si vzpomínám, moc mě to nezaujalo.:47Kamil S.Myslite si, ze mate dostatek kvalitnich informatoru mezi policisty a jinymi statnimi organy, nebo jich je malo? Co Vam obecne nejvic pomaha pohnout se v nejakem pripadu „z mista“?11:23Jaroslav SpurnýAno. Každý policista, který mluví o své práci otevřeně je „kvalitní informátor“. Mezi těmi čtyřiceti pěti tisíci je jich dost. Ve stání správě je to podobné. Inspirace pro pohnutí z místa je různá. Někdy pár slov na dkávou se správným člověkem, jindy informace z internetu, ale hlavně debata s mým editorem Ivanem Lamperem, který umí poslouchat a analyzovat informace, které mám, tak dobře, že mi vlastně nezbývá, než napsat dobrý článek.:52Kamil S.Podivate-li se naladu v policejnim sboru v case – myslite, ze vira policistu ve smysluplnost sve prace se za poslednich rekneme deset let zvysuje nebo snizuje?11:24Jaroslav SpurnýZa deset let – to je doba, kterou jste určil vy – víra policistů ve smysluplnost své práce klesla. Příliš mnoho, aby to společnost unesla.:08Jaroslav PatrmanJe Vam znamo, ze mnoho nynejsich podnikatelu nebo vetsinovych akcionaru byli byvali nomenklaturni kadry. Velky vliv meli v byv.podnicich cs.zahr.obchodu. Jeden priklad:
Byv.reditel jabloneckeho podniku Preciosa byl reditelem od roku 1980 - 1990 a pote uchvatil pro sebe rozhodujici vliv v privatizaci podniku, pro ktere pracovali temer zadarmo vezni v okoli Jablonce/Liberece a pokracovali i v novem rezimu. Tim podnik mohl prodavat sve vyrobky s mimoradnym ziskem prevazne do zahranici .Na velmi atraktivi mista do zahranici - do Dubai a New York dosadil sve syny a vzal si o 30let mladsi sekretarku a nyni si koupil vilu ve Svycarsku a jeho synove pouzivaji vily v Liberci jako letni sidlo.V podstate tedy se jedna o obrovske zvyhodneni statniho majetku z ktereho stat nic nema. A takovy prikladu je vice.11:24Jaroslav SpurnýLidé z komunistických podniků zahraničního obchodu se vyznali a dnes, při pouhém nahlédnutí do obchodního rejstříku, zjistíme, že ovládají tuzemskou ekonomiku. Ale neumím přesně odpovědět na otázku, co to znamená. Moje zkušenost je, že do ekonomiky zavedli to, na co byli zvyklí z totality, korupci, klientelismus, úplatky. Chci o tom napsat článek.:51Imre SchäferNějak mi tu chybí stručný životopis Jaroslava Spurného. Našel jsem krátké shrnutí jeho práce od Jana Petránka v rámci řeči proslovené u příležitosti udělení ceny Karla Havlíčka Borovského:Novinářská práce Jaroslava Spurného je zaměřena na život společnosti, a to způsobem, který si zaslouží uznání nejen za kvalitu novinářsky zpracované problematiky, ale zároveň také za osobní odvahu, s jakou pátral a nacházel pravdu o sféře těch, pro něž otevřené dveře ke svobodě a demokracii posledních 15 let byly jen příležitostí k bezohlednému získávání peněz a vlivu.
Jaroslav Spurný je novinář-investigativec, který psal, píše a bude psát o případech, jejichž
zveřejnění jsou mimořádnou službou české společnosti, ale kterých se dotknout se jiní novináři prostě neodvažují.
Jaroslav Spurný byl původně studentem břeclavské strojní průmyslovky. S tou se však
o vlastní vůli rozloučil ještě před ukončením studia - a říká o tom: “Ředitel, voják z povolání, kovaný komunista, mi komplikoval život a já jsem si jasně uvědomoval, že s režimem nechci mít společnou ani tu maturitu. Bylo to v roce 1974 - a tak jsem putoval po Československu, dělal různé práce od skladového dělníka v Brně, hlídače parkoviště v Olomouci, pomocného dělníka v Bratislavě, odhazovače sněhu ve Vysokých Tatrách, dělníka v tiskárně v Praze. Hlavně jsem však četl spousty knih, psal básničky, povídky a diskutoval o smyslu života.
Byla to skvělá škola. Trvala zhruba dva roky.
Na dvousté výročí vyhlášení nezávislosti USA mě zavřeli. Ve vazbě - šest měsíců. Nějak si mě spojovali na Moravě s “Plastiky” (The Plastic People of Universe). Ale vždyť já jsem je ani neznal, i když jsem měl dlouhé vlasy a žil docela divoce. Vyzkoušeli na mně několik paragrafů a pak mě bez soudu pustili. Po třech letech se pak najednou soud konal. Vůbec jsem o něm nevěděl. Ale dostal jsem za přečin příživnictví tři měsíce podmíněně. To jsem zjistil z doručeného rozsudku.
To už jsem byl ženatý. V roce 1984 jsem se s rodinou přestěhoval do Prahy, podepsal Chartu 77, živil se mytím oken, broušením parket. Taky jsem napsal novelu Minimální román, spolupracoval na vydávání Revolver revue, ke konci totáče se u mne doma tiskly i Lidovky a taky Sport.”
Nelze v laudatiu pokračovat lépe než další citací z mini-životopisu Jaroslava, který byl po listopadu 89 - přesněji už od 20. 11. 89 také spoluzakladatelem Nezávislého tiskového střediska a Informačního servisu, který se brzy - od března 1990 - transformoval v časopis Respekt.
Jaroslav Spurný říká: “Já se vlastně od začátku zabývám investigativní žurnalistikou, i když jsem tehdy ještě nevěděl, co to vlastně je. Ještě v prosinci 1989 přišel kdosi do střediska, že náměstek ministra vnitra Průša má důležitou informaci - a volný jsem byl jen já. Týkalo se to
policie a StB. Když pak někdo přišel a chtěl si pohovořit o korupci, armádě a estébácích - poslali ho za mnou - že to dělá Spurný. A tak mi to zůstalo.”
Jaroslav Spurný se projevil jako skvělý investigativec velmi brzy. Už je to 10 let - bylo to roku 1994 - kdy vůbec jako první popsal klasické tunelování bank. Šlo tehdy o Kreditní a průmyslovou banku. A trvalo to pár měsíců, než se na základě tohoto článku rozjelo pátrání a majitel banky byl zatčen. Mimochodem - dodnes nebyl odsouzen, případ byl opakovaně vracen k došetření - a ze spisů se přitom ztrácely důkazy.
Můžeme si být jisti, až se budou s odstupem psát dějiny doby, kterou nyní považujeme za
současnost s jejími nejpalčivějšími hříchy, historici se budou zajisté opírat i o to, co napsal investigativec Spurný. Těch případů bylo a je už celá řada: Motoinvest, Iceberg, pády bank,
1995 zásadní informace o ruských mafiích v Česku, Mogilevič, Michajlov. Pak Chemapol,
Babiš, podivný odprodej ruského dluhu.
Je to jen malý výčet - ale i z něho se dá tušit, jak často Jaroslav Spurný tím šel na trh s vlastní kůží. Slavný Walter Lippman kdysi řekl:
“Odhalovat pravdu o mocných a o těch, kteří o moc usilují většinou bez jakýchkoliv skrupulí -
to může být pro publicistu téměř jako objednávka vlastního nekrologu.” J. S. tohleto ví, proto-
že není naivní - ale má v sobě - a myslím, že to bez přehánění lze říci - dobré geny Karla Havlíčka Borovského. Na podzim před čtyřmi roky J. Spurnému vyšel román Česká kocovina, čerpající z jeho novinářské práce. V té knize mu šlo o jedno - udržet etickou a duchovní laťku, tak jak ji nasadil, když se nekompromisně rozešel ve svých devatenácti letech s establishmentem v osobním celoživotním programu hledání pravdy o společnosti a lidech.
J. S. si velmi váží prostředí vlastní redakce.
Řečeno jeho slovy: “Jedna věc je fakt skvělá: že jsem to vše psal v Respektu, kde jsem se
psát vlastně naučil, v Respektu, kde dodnes vznikají články v kolektivu, kde jsou nápady diskutovány v redakci. A kde dopsat článek neznamená konec práce, ale často začátek další
diskuse a další práce. Na Respektu je skvělá soustavnost, s jakou se věnuje daným tématům
a problémům, jak se k nim vrací i po letech a zkoumá, jak vše dopadlo.”
Tolik Petránkovo laudatio.
Chtěl bych se zeptat, co se od té doby v Respektu změnilo. Z Respektu odešel Zbyněk Petráček, již delší dobu do Respektu nepíše Viktor Šlajchrt. Změnil se velmi viditelně i způsob redigování textů. Myslíte, že se z téhle krize Respekt má šanci postavit na nohy? Nalezne Respekt odpovídající náhradu za chybějící redaktory? Dnes mám totiž Respekt předplacený hlavně kvůli Vám.11:25Jaroslav SpurnýNo jo. Na pana Petránka jsem zapomněl. Zbyněk Petráček odešel, protože chtěl změnu, Viktor Šlajchrt občas pro nás něco napíše. Myslím si, že Respekt se nepotřebuje postavit na nohy. Stojí na nich. Možná je to drzost, ale domnívám se, že Respekt už našel náhradu za redaktory, které vzpomínáte. Opravdu si to myslím, doporučuju třeba texty Petra Třešňáka nebo Jirky Soboty. O suverénnosti Marka Švehly se vlastně nedá vůbec diskutovat.:02Pavel LázničkaDobrý den, místo otázky poklona za Vaši vytrvalost a nebojácnost, jste hlavním důvodem, proč kupuji Respekt. U nikoho jiného nevidím podobný zápal, fundovanost a odvahu, nebo se pletu a existuje v českých médiích někdo, koho považujete za svého budoucího nástupce ?11:26Jaroslav SpurnýDíky za poklonu. Spíš bych zdůraznil vytrvalost, než nebojácnost. Nástupce nevidím. Ale nikoli proto, že bych si myslel, že jsem tak skvělý, ale tahle práce je o souvislostech a ty je nutné zažít do morku kosti. Určitě jsou tu lidé, kteří to zvládají.:30NovyIhned po prevratu/nevim proc se to nazyva revoluce/ rozhodovali o bilionovych hodnotach soc.majetku pri privatizaci predevsim min.financi Klaus a min.prumyslu a obchodu Dlouhy oba dva spolupracovnici Prognost.ustavu - tedy jiste vybrani se souhlasem UVKSC. Krome majetku v CSSR rupublika mela obrovska zahranicni konta v gesci cs.podniku zahr.obchodu. Byly to vlastne penize, ktere patrily nam vsem at jiz diky nizkym mzdam anebo z gesce podniku zahr.obchodu.Nebyly to tedy klasicke manufaktury, kde se na hodnotach podileli primo delnici a zamestnanci. Spravne tedy akcie tech podniku zahr.obchodu a jejich zahr.kont patrily vyhradne milionum pracujicich a tak mely nejprve patrit statu a ten je pak rozdelit a nikoliv je dat do rukou byv.nomenklaturnich kadru zahr.obchodu.Zahr.konta take nelikvidoval stat ale jen nomenklatni kadry, ktere si vse privlastnily pres akcie, kdyz neexistovala zadna kontrola byv.min.zahr.obchodu, ktere bylo zrusene. Navic v te dobe, kdy existovalo, tak rozhodujicim namestkem, jmenovanym jiste Dlouhym nebo Klausem byl Kollert- pozdejsi ge.red.komercni banky.Nabizi se srovnani teto trojice anebo je to bezvyznamne???11:27Jaroslav SpurnýTo, co píšete, může být pravda, ale abych o tom napsal, to chce dlouhé týdny práce s archívy. Pokouším se, ale nestíhám.:08Osadní sdružení Třeboradice -Vážený pane redaktore, dobrý den. V souvislosti s „Chobotnicí“ (nejen) vyplývají účelové manipulace s Územními plány. Je v Respektu novinář, specialista na komunální politiku resp. komunální zákony? Byl by někdo (kdo, - když ne Respekt) ochoten předložit, zejména Pražanům, co jim tzv. " sladění komunálních zákonů" - novelou 145/2001 Sb. přineslo? Je to jednoduché - stačí zveřenit faktické rozdíly mezi zákony (obecním a o Praze) a možná vyděšené veřejnosti dojde, že je Praha vlastně gubernií… Asi neuvěříte - že jde i o rozdíl v dikci § - o střetu zájmů.11:30Jaroslav SpurnýUvěřím. Taky díky za podnět, to, co píšete, je důležité.:05Kamil S.Panuje v komunite investigativnich zurnalistu spise rivalita (nikdo si neda „nahlizet do karet“), nebo si naopak pomahate, pripadne dokonce spolupracujete (myslim tim pripadnou spolupraci mimo redakci vlastniho casopisu, samozrejme).11:30Jaroslav SpurnýRivalita i spolupráce. Rád se zeptám třeba Sabiny Slonkové. I když naposled asi před rokem. Osobně se nechám rád inspirovat mými kolegy.:35PaflDobrý den, chtěl bych Vám jednak poděkovat za vynikající práci a také se zeptat: O korupci a souvisejících tématech píšete už dlouho a určitě s tím souvisí mámení informací z různých zdrojů, informací, které by v dobře fungující demokracii měly být běžně přístupné. Pozorujete za tu dobu nějakou změnu ? Přijde Vám, že nakonec jsou dnes státní úředníci otevřenější a ochotnější než třeba před desíti lety ? Nebo je to stále stejné, ne-li horší ?11:31Jaroslav SpurnýNejsou otevřenější. Státní úředníci určitě ne. Ale když je člověk důsledný, informaci dostane. Bohužel někdy se zpožděním několika let, když si ji Respekt vysoudí, a to už někdy zapomenu, proč jsem tu informaci potřeboval.:46Tomáš KonrádPravidelně čtu Respekt již od roku 1990. Vždy jako první vyhledávám vaše články. Musím říct, že obdivuji vaši odvahu a vytrvalost při odkrývání a sledování všech těch podvodů, zlodějin a malých tedy spíš velkých domů. Nemáte strach, že se Vám někdo z těch potrefených pomstí?
Konrád11:34Jaroslav SpurnýMyslím, že jsem už odpovídal. Abych byl přesný, větší strach musí mít vydavatel. Je běžné, že mé články žalují lidé, kteří chtějí jako náhradu třeba padesát milionů korun. To je dost peněz. Můžu jen dodat, že jsme ty soudy většinou vyhráli. Ale třeba pan Gross na nás vydělal sto tisíc korun.:55JirkaMáte obrovské životní zkušenosti. S přihlédnutím k nim - najdou se dnes vůbec lidé, nebo aspoň jeden jediný člověk, kterému stoprocentně věříte?11:37Jaroslav SpurnýAsi padesát. V tomto ohledu je má práce opravdu dobrou zkušeností.:03Aleš MirovskýSledujete, kde končí vaši kolegové, kteří prošli redakcí Respektu? Hodnotíte alespoň sám pro sebe jejich práci, říkáte si - ano, ten/ta vždycky měli talent, je to vidět, nebo no, ten/ta teda klesla… nebo něco na ten způsob? Podle mě se třeba v HN dobře uchytili Jindřich Šídlo, ale třeba taky Kateřina Mahdalová, její články mi připadají čím dál lepší.11:38Jaroslav SpurnýSvé bývalé kolegy sleduji. S Jindřichem Šídlem jsem trávil mezi lety 1992 - 2001 spoustu času. možná víc než s manželkou a dětmi. To nejde nesledovat. Respektem prošlo víc než sto novinářů. Někteří z nich jsou šéfové, jiní stále skvělí novináři. Blbé je, že bych řadu z nich rás viděl a nestíhám to, to mě vážně mrzí. Ale abycgh nebyl jen pozitivní. Osudy některých bývalých kolegů, hlavně jejich myšlenky a potřeby sleduji s údivem. Kateřina mahdalová byla bezva, ale moc jsem nezáviděl jejím šéfům čekání, až napíše článek.:58Alena K.Našlo by se něco, co by vás od práce novináře definitivně odradilo?11:44Jaroslav SpurnýPeníze.:35K.S.Myslite si, ze by mohlo mit smysl vytvorit nejakou webovou stranku s nejakou kauzou (na nejakem podobnem principu jako funguje wikipedie), kam by lide (anonymne) on-line vkladali stripky informaci, ktere podle jejich nazoru s danou kauzou souvisi ? Nebo by kvalita takovehoto lidoveho „vysetrovani“ byla prilis nizka?11:44Jaroslav SpurnýNevím. Je to dobrý nápad. Problém je v tom - a to dost dobře znám z vlastní zkušenosti - že takové stránky bývají zahlceny připitomělými a radikálními názory a to unavuje. Novinář nedostává informce, ale názor podobný sdělení v otázce číslo dvě - tohoto rozhovoru.:32PaflByl byste ochoten třeba externě pracovat pro Transparency International nebo nějakou jinou mezinárodní organizací, která se zabývá korupcí ? (Ptám se takhle blbě - „externě pracovat“ - abych se na webu Vašeho zaměstnavatele neptal natvrdo, jestli byste odešel. Vlastně se ptám blbě i tak, ale už jsem to napsal, tak to nechám)11:47Jaroslav SpurnýPro Transparency už jsem něco napsal. I pro jiné organizace, které se nějak zabývají korupcí. Nemám v úmyslu z Respektu odejít. Došlo mi, že je to instituce, která mě přežije. To je dobře. A jsem fakt šťastný, že pro to můžu něco udělat. Myslím, že souvislosti, soustavnost a ideje, na kterých Respekt vznikl, je to, co chci žít. I s těmi pochybnostmi, které mám.:22Kamila ŠímováZasáhl vám někdy někdo do soukromí? Jak se to stalo? A co vás to stálo?11:53Jaroslav SpurnýZasáhl. Třeba prohledáním mého bytu s jasným vzkazem, že můžou cokoli. Nebo rozeslání trestního spisu z roku 1976 všem předsedům parlamentním stran. I nabídka úplatku je zásahem do soukromí. Snažím se být otevřený. Nevím, jestli to zvládám.:25Zdeněk-ErvínUž si přesně nepamatuji pozadí prohraného sporu s Grossem, jistě to byla trapná nicotnost za kterou vysoudil a  nafasoval nakonec oněch 100 tisíc. Zdá se mi, že téma Gross v poslední době nebezpečně vysychá. Myslím, že je to Téma. A bude ještě ?11:58Jaroslav SpurnýGross je nuda. Ale to, co se kolem něj děje, je zpráva o stavu naší společnosti. To je důležité. Pan Gross předvedl v posledních týdnech něco, co bych nazval praním špinavých peněz on line. A my jsme spolupachatelé. Vážně čumím. A zjistit, co se stalo bude důležité.:11K.S.Ta prohlidka Vaseho bytu, o ktere pisete, probehla po roce 1989 nebo pred tim?12:01Jaroslav SpurnýPotom:08Kamila ŠímováJeště dodatek k mé předchozí otázce: zasáhl vám někdo do soukromí legálně, a vám to přesto vadilo? špicloval vás někdy stát?12:02Jaroslav SpurnýAno špicloval. Na druhou stranu si myslím, že vždy, když to dělal, tak jsem o tom věděl. Ale není to příjemné, vědět, že čtou sms vaší dcery o tom, proč neudělala zkoušku na právech.