Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Komentáře

Rakušanovo váhání ve výběru šéfa rozvědky je nešťastné

Bezvládí oslabuje pozici tajné služby nepostradatelné v boji s Ruskem

Vít Rakušan • Autor: Milan Jaroš
Vít Rakušan • Autor: Milan Jaroš

Zdá se, že běžným občanům i většině politiků by mohlo být od srdce jedno, kdo je ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, civilní rozvědky). Její práce je velmi utajená, aktivity se odehrávají hlavně v zahraničí, nic se o nich nedozvíme, služba nezveřejňuje ani výroční zprávy jako BIS nebo Vojenské zpravodajství. Léta to tak nakonec bylo. Ale pak udělal ministr vnitra Vít Rakušan chybu, když jmenoval na post jejího šéfa Petra Mlejnka s kontroverzními kontakty na stíhaného Michala Redla – a najednou bylo zřejmé, že médiím a veřejnosti záleží na tom, kdo vede nejtajnější ze všech českých tajných služeb.

Mlejnek už před měsícem skončil, lidé ze zpravodajské komunity čekali, že do pár dnů najde Vít Rakušan s posvěcením premiéra a pětikoalice jeho nástupce. Z mnoha důvodů by to bylo prospěšné. Za prvé, ruský diktátor Putin je s námi ve válce a ÚZSI je jediná česká služba, která je schopna zjišťovat a analyzovat informace ze „zákulisního“  dění v Rusku a pomáhat tak vládě v orientaci, kam až je Rusko schopné ve své agresi zajít, co za ní stojí a jak se jí bránit.

ÚZSI je špionážní služba, jejíž lidé musí mít opravdu krytá záda, protože to, co dělají v zahraničí, je často na hranici tamních zákonů. Rozvědčíci k tomu mají samozřejmě řadu kompetencí, ale největší oporou pro takovou práci je nejen jimi, ale i vládou a spojenci respektovaný šéf služby s jasnými prioritami, co je nutné dělat a schopností prosadit to u politiků i ve službě. V tomhle směru má rozvědka dlouhodobě problém -  rozvědkou otřásl před čtyřmi lety závažný korupční skandál a služba se s ním vyrovnává v řadě ohledů dodnes. A Rakušan tuhle nejistotu jen prodlužuje.

Váhání zároveň svědčí o tom, že při prvním výběru se ministr vnitra moc nesnažil. Vsadil na jednu kartu, na Petra Mlejnka. Protože kdyby vybíral na jaře z vícera jmen, mohl by dnes sáhnout po někom dalším, kdo by přicházel do úvahy. Zdá se ale, že Vít Rakušan nikoho takového neměl, a začal na konci srpna znovu úplně od začátku.

Podle informací Respektu z několika zdrojů hovořil Rakušan v posledním měsíci s minimálně dvěma kandidáty, bývalými náměstky ÚZSI Janem Paďourkem a Miroslavem Tomanem. Jan Paďourek by nabídku zřejmě přijal, Miroslav Toman, dnes zaměstnanec ministerstva zahraničí, by musel uvažovat o odmítnutí velvyslaneckého postu, který mu byl nabídnut Janem Lipavským. Oba muži mají prověření na přísně tajné.

V médiích padají jména dalších možných kandidátů, třeba bývalého šéfa operací ÚZSI Vladimíra Posoldy, analytičky a bývalé náměstkyně rozvědky Mlady Princové nebo Jiřího Vondráčka, který je prozatím pověřen vedením rozvědčíků. Z kuloárů přicházejí neověřitelné zvěsti, že by Rakušan rád viděl v čele služby ženu. Ve službě i v diplomacii má skutečně na výběr několik slibných kandidátek, ale spekulovat nemá smysl. Každopádně čím déle bude Vít Rakušan (a s ním i vláda) s výběrem váhat, tím rozkolísanější budou poměry v rozvědce.

A ještě jedna věc - Vít Rakušan opět veřejně připustil, že jeho kandidát by nemusel mít prověrku na přísně tajné. Zákon to sice umožňuje, nový šéf/šéfová by si museli prověrku nechat udělat. Ministrovi to sice dává větší spektrum kandidátů – prověrku stupeň na tajné má podstatně více lidí. Jenže už jednou na „nedostatečně“ prověřeného člověka doplatil. Přitom je ale v situaci, kdy by měl sázet na jistotu -  pokud selže, nebude mít možnost to napravit. Že ho to třeba bude stát politickou kariéru, může být občanům jedno, alarmující otázkou je, co by to stálo ve válce s Ruskem nepostradatelnou zpravodajskou službu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].