Brusel si hledí svého, když se "vměšuje" do Babišových záležitostí

Ministryně Klára Dostálová (za ANO) v reakci na kritickou rezoluci Evropského parlamentu k Andreji Babišovi prohlásila, že jde o “vměšování” unijních poslanců do národní politiky. Šéfka místního rozvoje připraví za vládu reakci na některé body prohlášení a hlavní sdělení má být: U nás je vše v pořádku, hleďte si svého.

Členka Babišovy vlády těžko mohla odsudek premiéra přivítat, ale příště by si ministryně měla dát větší práci s argumenty. O žádné vměšování totiž nejde. Europoslanci schvalují evropské dotace a o jejich utrácení se musejí zajímat, protože to je součástí jejich mandátu.

Platí to zejména o poslancích ze zemí, které patří mezi čisté přispěvatele do evropského rozpočtu - jejich národní peněženka odvede do Bruselu víc než jejich regiony, firmy a jednotlivci dostanou. Národní parlamenty v nich běžně zavazují vládu, aby zajistila čerpání dotací v souladu s pravidly ve státech, jež jsou naopak čistými příjemci podpory - a pokud narazí na problém, pohání ji k odpovědnosti.

Pokud se tedy Němec nebo Švéd prostřednictvím svého europoslance pídí po tom, jak jsou utráceny eurodotace v Česku, pídí se oprávněně; jsou to i jeho peníze. A premiér Babiš, který rád zdůrazňuje, kolik co stojí, tomuhle jistě rozumí.

Rezoluci o Babišovi obsahovala výzvu, aby se napříště, počínaje rozpočtem na období 2021 až 2027, o kterém se nyní začíná vyjednávat, omezila částka, na niž může fyzická osoba během jednoho rozpočtového cyklu dosáhnout: jednotlivec by neměl mít nárok na 100 a více milionů eur během sedmi let.

Je to klauzule motivovaná mimo jiné, ačkoli ne exkluzivně, právě Andrejem Babišem, jehož bývalý holding je největším příjemcem eurodotací v Česku. Jen za rok 2018 získal Agrofert z Bruselu necelé dvě miliardy korun, a protože Babiš je koncovým uživatelem zisku dvou svěřenských fondů, v nichž jsou nyní firmy holdingu formálně uloženy, bruselský rozpočet vylepšuje i soukromou bilanci českého premiéra.

Páteční rezoluce je nezávazné politické prohlášení, na které ostatní orgány EU nemusí reagovat. Totožný požadavek na zastropování dotací pro jednotlivce však obsahuje už dřívější apel europoslanců, který přijali v rámci schvalování výdajů Unie za rok 2018. Poslanci ho schválili před několika týdny, a na něj Evropská komise naopak reagovat musí. Musí přijít s vysvětlením, že a proč nebude upravovat čerpání eurofondů, anebo navrhnout nová pravidla.

Vzhledem k velké poptávce omezit růst “oligarchie” za peníze EU, jak to europoslanci nazvali, je pravděpodobné, že Komise ještě letos v rámci aktualizace nového rozpočtu kvůli koronavirové krizi přijde s návrhem na zastropování dotací. Komise bude chtít, aby rozpočet prošel - a pěstování hospodářské elity na východě EU zrozené za pomoci eurofondů nemá na Západě příliš mnoho zastánců. Čeření ustálené hladiny českého rybníka z Bruselu tak bude s postupem roku výraznější a pro jednotlivce potenciálně mnohem bolestivější než rezoluce z konce června.