Vláda schválila změnu pravidel penzijního spoření, která má přilákat klienty

Podpora penzijního spoření pro mladé klienty zřejmě od příštího roku vzroste. Zároveň se sníží poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Počítá s tím návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření, který schválila vláda.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. "Vstup do penzijního spoření je dnes ryze dobrovolný. Naše opatření výrazně posílí motivaci klientů ke vstupu," uvedla. Vyjádřila přesvědčení, že po schválení vládou najde návrh zákona širokou podporu koalice i opozice ve Sněmovně i v Senátu.

Po jednání vlády řekla, že bude usilovat o to, aby se Sněmovna začala návrhem zabývat v prvním čtení už v září. S opozicí o podpoře zákona zatím nejednala, připravuje ale odborný seminář i za účasti ekonomů z Akademie věd, na kterém bude chtít vysvětlit a zdůvodnit chystané změny.

Opoziční Piráti v pondělí zveřejnili vlastní návrhy změn, které budou chtít do vládní novely zapracovat. Místo zvýšení měsíčního státního příspěvku pro mladší klienty navrhují jednorázový vstupní příspěvek 20 tisíc korun pro lidi do 30 let a 10 tisíc korun pro lidi mezi 30 a 40 lety. Zároveň chtějí, aby zaměstnavatelé povinně přispívali zaměstnancům na spoření a aby klienti mohli bez penalizace přecházet mezi penzijním spořením a dlouhodobým investičním produktem.

Zákon předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun. Zároveň by se u spoření založeného pro děti měl snížit limit pro přiznání státní podpory z 500 na 100 korun měsíčně. Náklady na úpravu státních příspěvků odhaduje ministerstvo na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.

Spořící také budou moct do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úložek, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit. Dosud byl takový výběr možný mezi 18. a 20. rokem klienta.

U spoření se bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu. Při ní se budou prostředky klientů do 50 let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty. Tato strategie by měla zajistit významnější zhodnocení vložených peněz v úvodní etapě investování a jejich větší ochranu v době před výplatou naspořené částky.

Zákon dále snižuje poplatky odváděné penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.

Schválenou změnu zákona už dříve kritizovaly penzijní společnosti kvůli omezení poplatků u většiny typů penzijních fondů. Varovaly, že kvůli tomu budou muset omezovat distribuční kanály, což povede k úbytku nabírání nových klientů. Schillerová argument odmítla. S odkazem na údaje České národní banky řekla, že snížení poplatků neohrozí stabilitu penzijních společností. Zároveň připustila, že společnosti budou muset změnit svůj systém hospodaření.

Zákon také navrhuje, aby do konce roku 2036 ukončily činnost transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, vede k příliš konzervativním investicím a malému celkovému zhodnocení peněz. Zbývající klienti v těchto fondech budou od roku 2037 automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.

Schillerová uvedla, že v připomínkovém řízení diskutovalo ministerstvo financí se zaměstnavateli i možnost povinného nabízení penzijního spoření pro nové zaměstnance. "Obecně jsme se shodli, že by šlo o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě, proto toto opatření nenavrhujeme," řekla. Nevyloučila ale, že by ve Sněmovně podpořila případný pozměňovací návrh v tomto smyslu.

Smlouvu o penzijním spoření má v současnosti podle ministerstva zhruba 3,9 milionu lidí. Penzijní společnosti spravují majetek v celkovém objemu 660 miliard korun. čtk