Informační servis

Ukrajinské letadlo, které se zřítilo ve středu po startu v Teheránu, podle kanadského premiéra Justina Trudeaua sestřelil Írán. Řekl tos odvoláním na informace tajných služeb, podle nichž stroj zasáhla, možná neúmyslně, íránská raketa. O této možné příčině katastrofy boeingu ukrajinských aerolinek UIA, při níž zahynulo 176 lidí, se už během dne zmínila americká média. Prezident USA Donald Trump jen řekl, že pád letadla mohl způsobit něčí omyl. Z první zprávy íránských vyšetřovatelů o leteckém neštěstí vyplývá, že se piloti ukrajinského letadla pokoušeli vrátit na teheránské letiště, než se jejich letoun v plamenech zřítil. Na palubě byly i desítky Kanaďanů. Jen několik hodin před pádem stroje  armáda vypálila 16 raket na dvě základny v Iráku, kde jsou i umístěni i Američané. Šlo o odvetu za americký  útok na íránského generála Kásema Solejmáního v Bagdádu. Předpokládá se, že v té době proto byla v pohotovosti íránská protivzdušná obrana.

„Určitě zjistíme pravdu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ale opět varoval před spekulacemi, výmysly, spikleneckými teoriemi a uspěchanými kategorickými soudy. Ohlásil, že k íránským vyšetřovatelům se připojí 45 ukrajinských  odborníků. Íránský prezident Hasan Rúhání ho telefonicky ujistil, že Írán vyšetřovatelům poskytne potřebné údaje. Středeční let ukrajinských aerolinek se zřítil po několika minutách letu. Letadlo zmizelo z obrazovek radarů v okamžiku, kdy dosáhlo výšky  2400 metrů. Pilot neodeslal rádiem žádnou zprávu o neobvyklých okolnostech. Očití svědci prý  zpozorovali v letadle požár, který se rozrůstal. Stroj se proto stočil a vracel se k letišti, když se zřítil.

Server Info.cz přišel s informací, že současná vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) spolupracovala na přelomu 70. a 80. let s někdejším prokurátorem Josefem Urválkem. Obávaný ohýbač práva z padesátých let mimo jiné poslal ve vykonstruovaném procesu na smrt Miladu Horákovou. Válkovou navrhl prezident Zeman v polovině prosince na post ombudsmanky. Anně Šabatové, která je veřejnou ochránkyní práv nyní, končí mandát v únoru.

S Urválkem spolupracovala Válková na článku o institutu ochranného dohledu, který komunistický režim zneužíval pro šikanu svých odpůrců. Válková se hájí, že institut, o jehož přínosech psala, byl zneužíván, a ona o tom netušila - stejně jako netušila, kdo je Urválek je a jakou měl minulost. Podle historiků však taková neznalost není příliš pravděpodobná.

Mezi severočeskými zajíci se vyskytuje tularémie, přenosná choroba, která postihuje volně žijící hlodavce a přenáší ji hmyz. Koncem prosince objevili veterináři nákazu u uhynulého zajíce, okolo Litvínova proto platí mimořádná opatření. Veterináři odhalená tularémie zajíců se naposledy v Česku objevila v roce 2011. Ročně se ale v Česku nemocí nakazí - od divokých či domácích zvířat - padesát lidí.

Člověk se chorobou může nakazit kontaktem s nakaženým zvířetem nebo vdechnutím infikovaného prachu. Tularémie se projevuje vysokými teplotami a zápalem plic, následně vředy na kůži a zhnisáním i zduřením mízních uzlin. Z člověka na člověka se nemoc nepřenáší.

Nelegálně - či přesněji řečeno “nepravidelně” - přišlo v loňském roce do Evropy 139 tisíc lidí, oznámila unijní agentura pro ochranu hranic Frontex. Je to nejméně od roku 2013, kdy začala růst takzvaná migrační krize. Pokles je způsobený především tím, že lidé přestali masově přeplouvat západní a centrální Středomoří. Většina z příchozích přišla východní cestou, tedy přes Řecko, kde naopak počty příchozích stoupají. Čtvrtina lidí, kteří se snaží dostat za unijní hranici, je z Afghánistánu.

Čínští vědci věří, že odhalili příčinu záhadného zápalu plic, kterým se v východočínském městě Wuhan nakazilo minimálně 60 lidí, sedm je ve vážném stavu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) za ním stojí nový druh koronaviru. Vědcům a lékařům situace připomínala roky 2002 a 2003, kdy virus podobný ptačí chřipce (SARS) pocházející z Číny zabil po celém světě víc než sedm set lidí.

Zjištění je podle WHO pravděpodobné, ale vědci ho ještě ověřují. Výskyt choroby přichází v nevhodný čas, protože Číňané se připravují na oslavy nového roku a stamiliony lidí budou cestovat napříč zemí za svými rodinami. Lékaři se proto bojí, že by mohutná migrace mohla přispět k šíření nemoci. Přenos z člověka na člověka ale u tohoto konkrétního onemocnění zatím prokázán nebyl.

Nejkrásnějším stromořadím se v anketě Alej roku staly lípy, jilmy a javory ve středočeském Rakovníku, kterou rostou podél tamního potoka. Anketu pravidelně vyhlašuje ochranářské hnutí Arnika. Alej pochází z počátku dvacátého století, kdy byla vysázena jako ochrana proti povodním. Tvoří ji 540 stromů a táhne se v délce téměř čtyř kilometrů. Mezi další oceněná stromořadí patří platany u Prostějova a duby a lípy v Dolním Benešově na Hlučínsku.