Informační servis

Padesát konzervativních poslanců, stoupenců takzvaného tvrdého Brexitu, se na utajeném setkání radilo, zda, kdy, jak zbavit šéfku strany a premiérku Theresu May funkce. Jsou totiž nespokojení se způsobem, jímž vyjednává s Bruselem o britském odchodu z Unie. Jak píše BBC, podle radikálních brexitářů premiérka příliš ustupuje. Její postavení je nejisté již od loňských předčasných voleb, které vyvolala. Slibovala si od nich posílení konzervativců v parlamentu, ale namísto toho strana ztratila už tak těsnou většinu. Podle stranických pravidel je k vyvolání hlasování o nedůvěře aktuálně třeba 48 poslaneckých hlasů.

Odvolaný ministr zahraničí Boris Johnson, který si na premiérčinu pozici pomýšlí, nazval minulý týden její vyjednávací pozici “vestou sebevražedného atentátníka navlečenou na britskou ústavu”.  Theresa May na druhé straně nemá se svými návrhy úspěch ani v Bruselu. Jak ve středu při svém projevu o stavu Unie zopakoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, pro EU je nepřijatelné, aby Británie částečně zůstala na jednotném unijním trhu, jak May žádá. Stále také není jasné, jak chce Británie vyřešit otázku hranic na irském ostrově – rovněž oddělení Irska a Severního Irska pevnou hranicí je pro EU nepřijatelné.

Úterní plamenná řeč maďarského premiéra Viktora Orbána poslance Evropského parlamentu neobměkčil. Ve středu pohodlnou většinou hlasů prošlo doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku kárné řízení kvůli porušování základních hodnot. Kritici jej viní z porušování občanských práv, omezování nezávislosti justice a narušování demokratických pravidel, například svévolných úprav volebního systému.

Výsledkem takového kárného řízení - takzvané “aktivaci článku 7 Lisabonské smlouvy” - může být i odebrání hlasovacích práv pro potrestaný stát. K tomu jsou však potřeba hlasy všech zbylých členských zemí, což je v případě Maďarska nepravděpodobné. Stejným řízením právě prochází Polsko – zde jsou důvodem změny v justici, které podle Bruselu oklešťují její nezávislost. A obě země si už slíbily, že nebudou navzájem hlasovat pro své potrestání.

Vláda ve středu schválila novelu, která mění způsob, jímž v Česku platí provozovatelé ubytovacích kapacit za ubytování. Zavede jednotný poplatek pro všechny - jak hoteliéry, tak ty, kteří nabízí svůj byt přes čím dál populárnější službu Airbnb. O výši poplatku budou rozhodovat obce, ministerstvo financí pouze určí strop. Novela má začít platit od roku 2020, první rok platnosti bude nejvyšší možný poplatek 21 korun za osobu a noc. Od roku 2021 se strop zvýší na 50 korun za noc. Spolu s tím hodlá daňová správa přísněji vymáhat placení daní z peněz, které lidé prostřednictvím populárních krátkodobých pronájmů vydělají. Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb loni meziročně vzrostl o 52 procent na 1,02 milionu.

Policie se obává, že Moravskoslezským krajem koluje až několik tisíc dávek nebezpečné drogy, po jejímž ožití v pondělí zemřel dvaatřicetiletý muž a pět dalších lidí mělo zdravotní komplikace po požití drogy pět dalších lidí. Po požití látky dostali křeče a halucinace, jiní upadli do bezvědomí; účinky látky navíc nebezpečně zvyšuje alkohol. Jde o syntetický kanabinoid, tedy umělou náhražku konopí. Látka také vypadá jako sušená marihuana. Policisté nyní pátrají po tom, jak se droga dostala do oběhu, podle středečního vyhlášení tamního policejního ředitele Tomáše Kužela pracují na případu desítky policistů.

Europoslanci schválili ve středu směrnici, která má mít za cíl lepší ochranu autorských práv. Poskytovatelé služeb - tedy Facebook či Google, ale i řada dalších a menších společností - budou nově muset sami vyhledávat, zda na jejich serverech není protiprávně zveřejněné autorské dílo, například film. A samy za to také ponesou právní odpovědnost.

Podle kritiků je tento úmysl možná dobrý, avšak ve výsledku sníží konkurenci na internetu a nahraje těm největším hráčům. Preventivní vyhledávání bude vyžadovat nákladné systémy, které si menší firmy nebudou moci dovolit; na rozdíl od těch velkých. Zároveň je možné, že směrnice bude poskytovatele tlačit k přílišné opatrnosti - a ti tak na své služby pro jistotu nepustí ani obsah, který ve výsledku žádný zákon neporušuje. Směrnice může rovněž znamenat komplikace pro Wikipedii a v důsledku i pro tradiční média. O schváleném návrhu se bude vyjednávat s členskými státy a Evropskou komisí. O finální verzi pak bude parlament znovu hlasovat.Jste zahlceni informacemi ze zpravodajských serverů a sociálních sítí? Nová rubrika Informační servis vám každý všední den přináší to nejdůležitější z aktuálního dění v pěti zprávách.