Českými prezidentskými volbami se poměrně obsáhle zabývají v zahraničí. Rychlý přelet nad evropskou mediální krajinou začneme u sousedů v Rakousku, v tamním kvalitním deníku Der Standard.
“Je to nepochybné: Miloš Zeman je - měřeno výsledky demokratických voleb - nejúspěšnějším českým politikem od revoluce roku 1989,” začíná komentář Geralda Schuberta. “Častá kritika jeho hrubé a chvílemi vulgární rétoriky je jistě oprávněná, popisuje však jen jednu stránku instinktivního politika Zemana. Druhou stránkou je, že se dokáže jako nikdo jiný vycítit nálady v zemi a umí je využít ve svůj prospěch. Vyjíždí do regionů, je vždy dobře připraven a vyzná se v lokálních problémech. Jeho opětovné vítězství a vyvrcholení dlouhé politické kariéry je také výsledkem tvrdé práce a neopakovatelného talentu,” pokračuje autor komentáře.
Toto uznání Zemanových kvalit ovšem přechází v kritiku temných stránek: neustálého používání smyšlených či nafouknutých hrozeb a pravidelného užívání polopravd, které mu slouží jen k upevnění moci. “I v tom spočívá jeho talent: dokáže obsáhnout politické okraje. V minulosti to vedlo též k neutralizaci extremistů. Nyní však hrozí, že se extremistické názory stanou novou normalitou,” uzavírá Der Standard.
Tyto extremistické postoje pak popisují anglosaské deníky. “Zvítězily antiimigrantské, radikálně pravicové síly s potenciálem odvrátit zemi od Západu,” konstatuje britský The Guardian v článku s titulkem “Česko znovu zvolilo radikálně pravicového prezidenta Miloše Zemana”. Nejvlivnější levicový deník světa tedy jasně odmítá fikci, kterou v sobotu v České televizi zopakoval místopředseda ČSSD Milan Chovanec - že je Zeman levicovým politikem.
“Volby zdůraznily sílu odporu proti multikulturním a liberálním hodnotám EU ve střední Evropě,” píší pak ve Financial Times, oblíbených novinách globální elity. A citují Milana Niče z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP), podle něhož volby dále prohloubí propast mezi Východem a Západem Evropy. V postkomunistických státech podle listu nezbývá mnoho osobností, které jsou pro západní Evropu příjemnými partnery. FT upozorňují, že Česko je hned po Řecku nejvíc euroskeptickou zemí, z čehož plyne jasné riziko v případě vyhlášení referenda o členství v Unii. “Výsledek voleb též ukazuje hlubokou propast mezi těmi, kteří těží z radikální transformace v letech po vstupu země do EU, a těmi, kteří mají pocit, že je ekonomický růst minul,” dodává londýnský deník.
Trochu jinak to vidí Meret Baumann, zpravodajka švýcarského konzervativního deníku Neue Zürcher Zeitung. “Bylo by chybou interpretovat volby coby rozhodnutí mezi Východem a Západem… Více než hlasem proti Bruselu jsou přáním kontinuity, ačkoli Zemanova blízkost k Rusku a mnohdy hlučná oplzlost je někdy trapná i řadě jeho příznivců. Mimo okruh městské elity se lidé obávají nejasných důsledků imigrace, otevřených hranic a zavedení eura. Drahošovy názory na tyto otázky se od těch Zemanových zvlášť neliší, byly však méně černobílé, a proto hůře srozumitelné.”
Autorka poté upozorňuje na to, že už od roku 2004 na Pražském hradě sedí kritici EU. A vzhledem k vysoké morální autoritě prezidentského úřadu v Česku to podle švýcarského deníku výrazně ovlivňuje veřejné mínění, které patří k těm nejvíc euroskeptickým: “Volba Drahoše nabízela šanci, jak tento napjatý vztah s Bruselem naplnit a uklidnit novou rétorikou.”
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
