Na zoologické vědecké bádání bylo vždy třeba sbalit batoh a vyrazit na expedici. Dne se stále častěji odehrává i jinak - pomocí satelitů a osobního počítače. O dalším takovém výzkumu píše server The Atlantic a tentokrát se týká počítání albatrosů.
Kolik je na světě těchto vodních ptáků s obdivuhodným rozpětím křídel, to samozřejmě stále ještě přesně nevíme. Ale díky výzkumu britských a novozélandských vědců budeme brzy aspoň tušit, kolik jich je na Chathamových ostrovech, vzdáleném pacifickém souostroví mezi Argentinou a Novým Zélandem.
Albatrosi rádi hnízdí na travnatém a rovném povrchu, což je vzhledem k tomu, že jsou velcí a sněhobílí, pro satelitní sledování ideální. Pak už jen zbývá vyřídit si zvláštní povolení od americké vlády. Vědci totiž použili obrázky amerického komerčního satelitu WorldView-3, z nějž čerpají třeba mapy Googlu, a tato zařízení mají zakázáno volně poskytovat snímky s větším rozlišením než 50 centimetrů komukoliv jinému než americké vládě. Vědci si vyjednali snímky s rozlišením třicet centimetrů a sčítání mohlo začít.
Šetří to čas a peníze výzkumníků i stres ptáků. Postaru je nutné se na plachetnici dlouho plavit k ostrovům, z pobřeží sledovat a hrubě odhadovat, pak se vylodit a počítat na suché zemi. Což ptákům vadí. Sledování z vesmíru je neznervózňuje.
Satelity jsou v zoologii přítomné od roku 2004, kdy ale šlo jen o pokusy. V roce 2011 už zoologové použili snímky z vesmíru pro spočtení tuleňů v antarktickém Weddellově moři, o rok později tamtéž pro spočtení tučňáků. V roce 2014 na opačné špičce planety došlo lední medvědy. A neposkvrněná není ani Afrika: v roce 2015 vědci takto spočetli pakoně v Keni.
A co je nejlepší, minimálně do jednoho takového se můžete ještě zapojit. Tuleni stále ještě nejsou zcela dopočtení: materiál, na němž můžete ze svého domova spolu s vědci pracovat, je k dipozici zde.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
