Nedávné řádění tornáda na jižní Moravě, tragické záplavy v Německu a Belgii, rozsáhlé požáry na západě USA a Kanady nebo srpnový hurikán Ida na pobřeží Louisiany. To je pouze stručný výčet katastrof, které se v poslední době valí na lidstvo jako důrazné varování, že klimatické změny jsou nyní už nezpochybnitelnou realitou a brzy se mohou dostat do bodu, ze kterého už nebude cesty zpět.
Všechny tyto pohromy mají na svědomí přírodní živly, jde tedy o živelní katastrofy – nikoli o živelné, jak nesprávně uvádějí některá česká média. Jaký je v tom rozdíl?
Ve spisovné češtině existují oba tvary – „živelní“ i „živelný“ –, mají ale rozdílný význam. Přídavné jméno „živelní“ se vztahuje k přírodním jevům, především těm zhoubným, ničivým, jako jsou právě výše zmíněné povodně, tornáda, požáry či hurikány. Dojde-li k „živelní katastrofě“, pak malé štěstí v obrovském neštěstí mají ti, kteří včas uzavřeli „živelní pojištění“ proti škodám způsobeným živly.
Jinak je to u přídavného jména „živelný“, které má význam „neovladatelný, prudký, nezkrotný“, například „živelná síla ohně“, ale také může znamenat „spontánní či neorganizovaný“, jako třeba „živelný vývoj“, „živelný potlesk“ nebo „živelná radost“. O někom je rovněž možné říci, že je „živelná osobnost“, pokud chování daného jedince lze charakterizovat jako nespoutané, bezprostřední, divoké či nezvladatelné.
Výraz „živelní“ se tedy přímo týká přírodních živlů, zatímco slovo „živelný“ k živlům pouze přirovnává.
Někdo možná v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
