Cesta, po níž nás Zuzana Bramborová provází, připomíná zarůstající bludiště mezi ploty, v němž by mohl nezkušený návštěvník snadno zabloudit. Přesně z tohoto důvodu byl jako místo srazu zvolen východ stanice metra Anděl. Odtud, z pražského Smíchova, to do zahrádkářské kolonie Mrázovka trvá pěšky zhruba čtvrthodinu. Zuzana mezi ploty zdraví sousedy, užívající si po deštivých týdnech slunečné pondělní odpoledne. V batohu kromě počítače nese i vyklíčené brambory připravené na sadbu. Mladá ilustrátorka a nynější členka zahrádkářského svazu na svažitém terasovitém pozemku, který pátým rokem sdílí s trojicí kamarádek, přiznává, že si podobné místo vysnila už opravdu dávno. „Ráda se rejpu v hlíně. Vyrůstala jsem v rodinném domku a naši vždycky měli políčko se zahradou,“ přemýšlí, odkud se tato touha vzala.
Štěstí nejdříve zkoušela na internetovém bazaru, kde bývají podobná místa k mání. Nakonec jí ho přenechala nevlastní matka kamarádky. Zuzana podepsala smlouvu o „podpachtu“, díky níž může za roční fixní poplatek hospodařit na určené půdě, a stala se členkou svazu, který ji stejně jako pěstitelství dlouho fascinoval. Vnímá to jako štěstí, protože dostat se k městské zahrádce je čím dál obtížnější.
Zájem každým rokem narůstá, což potvrzuje i mluvčí Českého zahrádkářského svazu Marta Pawlicová. „Letos na jaře se poptávka ještě našponovala – a zejména v hlavním městě. Ještě před pár lety bylo na jednu volnou zahrádku deset zájemců, nyní je to dvojnásobek,“ vykresluje trend…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
