V neděli 22. ledna zemřela Marie Kopecká (75). Že vám její jméno nic moc neříká? Není divu, o popularitu podle lidí, kteří ji dobře znali, nestála. Mediální archiv zmiňuje její jméno za uplynulé čtvrtstoletí jen asi dvacetkrát. Přesto právě tahle žena, někdejší ředitelka Nadace Open Society Fund, udělala pro zdejší občanskou společnost tolik jako málokdo jiný.
Začalo to vlastně náhodou. Když se v Česku rodila demokracie, pracovala Marie Kopecká pro Nadaci Charty 77. Ta už měla celkem dlouhou historii, krátce po vzniku Charty 77 ji ve Švédsku založil František Janouch, jejím hlavním posláním bylo podporovat pronásledované chartisty. Už tehdy jí přispíval americký investor a filantrop George Soros. Bylo logické, že po revoluci právě v ní viděl partnera svých středoevropských projektů. Ale Janouch a Soros se v pohledu na dobročinnost „nepotkali“. Zatímco Sorose zajímaly systémové změny, Janouch měl blíž k podpoře jednotlivců, první větší porevoluční akcí nadace byla sbírka na gama nůž – nazvaná podle potřebného chlapce Konto Míša.
Vypadalo to, že Soros z Prahy zhrzen odejde. Kopecká, řadová pracovnice nadace, mu tehdy napsala, že je to velká škoda. Soros ji vzal za slovo. Vyzval ji, ať dá na papír, jak konkrétně by mohla v Česku vypadat podpora občanské společnosti. V roce 1992 se Kopecká stala ředitelkou pražské Nadace Open Society Fund (OSF) a vedla ji osmnáct let.
Technicky vzdělaná žena, která do revoluce pracovala ve firmě Hutní projekt a šla tak ve stopách svého…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
