Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Civilizace, Technologie

Počítač pro kutily

Generace nadšenců, která vyrostla na prvních stolních počítačích, nemá následovníky. Změnit to má Raspberry Pi.

66 R06 profimedia • Autor: Respekt
66 R06 profimedia • Autor: Respekt

Nenápadným hitem minulého roku se mezi milovníky elektronických hračiček (gadgetů) stal miniaturní počítač Raspber­ry Pi. Svými rozměry nepřesahuje velikost kreditní karty, vyjde i s poštovným na pár stokorun, ale jeho schopnosti rozhodně přesahují možnosti běžné „hračky“.

Raspberry (v překladu „malina“) na první pohled připomíná něco, co vypadlo z vnitřku vašeho stolního PC – jsou vidět součástky a na krajích je spousta konektorů. Zdání však klame – ve skutečnosti ta malá destička (85×56×21…mm) umí skoro totéž co celá krabice se stolním počítačem, stačí jen připojit myš, klávesnici (obojí přes USB) a monitor nebo televizi.

Miniaturní zařízení vzniklo na půdě Computer Laboratory Univerzity v Cambridgi. Jeho tvůrci, většinou učitelé, si povšimli klesajícího zájmu o studium počítačových věd, doprovázeného stále horší úrovní uchazečů. Na rozdíl od začátku devadesátých let, kdy se zájemci rekrutovali z lidí, pro něž bylo koníčkem skutečné programování, se v poslední době na pohovorech objevovali nanejvýš amatérští tvůrci webových stránek. Příčin je podle autorů Raspberry Pi několik: většina domácností dnes disponuje unifikovanými počítači, na nichž běží programy vstřícné k uživatelům. K jejich ovládání nejsou potřeba žádné speciální znalosti a dovednosti. Studentům proto chyběla, v devadesátých letech běžná, zkušenost s „experimentováním s počítači“.

Autoři „maliny“ se proto rozhodli navázat na tradici, kterou v Británii už v osmdesátých letech začaly značky jako Sinclair a Acorn, na jejichž malých, jednoduchých a levných počítačích vyrostla celá generace zkušených počítačových specialistů a programátorů. Navrhli tedy a do sériové výroby prosadili počítač, který je miniaturní, jednoduchý, levný a přitom výkonem odpovídá současným standardům.

Pokud si v různých situacích říkáte: „Tohle by šlo řešit! Sem bych zapojil nějaký starý notebook, který by (třeba) zapisoval data a někam je posílal,“ jste vhodný zákazník právě pro Raspberry Pi. Nemusíte shánět starý notebook, místo toho můžete použít tuto menší a levnější variantu. Chcete například na dálku zapínat topení na chatě? Můžete si kvůli tomu pořídit speciální systém, nebo si doslova za pár stokorun něco takového vyrobit sami – a možná se to uchytí, o váš nápad bude zájem…

Nové zařízení bylo přijato s obrovským očekáváním, první série čítající deset tisíc kusů byla už loni v únoru 2012 rozebrána doslova během několika minut. Zájem o miniaturní počítač projevily nejen školy, ale především právě počítačoví kutilové a vývojářská studia. Možností využití Raspber­ry Pi je totiž nepřeberné množství. Díky standardnímu operačnímu systému jej lze použít například jako multimediální přehrávač (výkonný grafický procesor dokáže přehrávat video v kvalitě Blu-Ray), jako herní konzoli, „počítač v obýváku“ a podobně. Můžete k němu připojit webkameru a vysílat video po internetu, můžete si ho zamontovat do krabice s LCD monitorem a klávesnicí a vytvořit si tak na koleni vlastní notebook, dá se použít jako stavební kostra pro internetovou meteostanici, jako počítač do auta, skupina nadšenců poslala dokonce Raspber­ry s webkamerou a čidly pomocí vodíkového balonu do stratosféry…

Raspberry zároveň přichází v době, kdy je na vzestupu koncept takzvaného internetu věcí (Internet of Things) – tedy internetu, kde spolu komunikují různé přístroje. Prvními vlaštovkami tohoto konceptu jsou nejrůznější vzdálené monitoringy kdečeho – od teploty v bytě či spotřeby domácností až po velmi sofistikované měřicí sítě propojených meteostanic. Internet věcí může v blízké budoucnosti proměnit v realitu onu známou vizi „chytré domácnosti“, kdy vaše lednice pozná, že docházejí vajíčka, a objedná je z e-shopu – a možná časem dokáže i mnohem víc.

Analytici se shodují na tom, že právě internet věcí je další „velká věc“ – významný evoluční krok, který nás v nejbližší době čeká. A na jeho počátku nebude žádná velká korporace, žádná firma nepřijde a neprosadí jej; s největší pravděpodobností bude jeho nástup tlačen právě nadšenci s podobnými zařízeními, jako je Raspberry Pi – jednou stranou připojené k domu, teploměru, autu, lednici, pračce, vašemu psovi, nákupní tašce, čemukoli a na druhé straně připojené k internetu.

Raspberry Pi není první ani jediný zástupce této kategorie počítačů, ale díky dobrému načasování, příznivé ceně a celosvětové dostupnosti (lze jej bez problémů koupit i v ČR) má velkou šanci uspět a svým způsobem způsobit určitou revoluci. Nebude to však revoluce pro masové spotřebitele, jako byl třeba iPad nebo iPod. Jeho význam by mohl být podobný již zmiňovaným domácím počítačům z osmdesátých let – nebyly nijak přehnaně výkonné, ovšem dokázaly inspirovat lidi k rozvíjení vlastních nápadů.

Autor je programátor a publicista. Raspberry Pi vlastní a používá jej jako multimediální centrum i jako server pro webkameru.

„Malina“ v datech

Srdcem Raspberry Pi (zkráceně RPi) je mikroprocesor z rodiny ARM (podobné procesory pohánějí mimo jiné téměř všechny současné smartphony), integrovaný s výkonným grafickým procesorem. RPi dále nabízí 512 MB operační paměti, slot pro SDHC paměťovou kartu, dva USB porty pro připojení periferií (klávesnice, myš, webkamera…), síťový konektor Ethernet, videovýstup přes HDMI (současný standard pro digitální televizi) a audiovýstup. Nejčastěji používaným operačním systémem je Linux, ale lze nainstalovat například i populární Android.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 4/2013 pod titulkem Počítač pro kutily