Snad žádný český básník posledních padesáti let neprožíval svět tak intenzivně a v tak širokém záběru jako Ivan Diviš, žádný tak vášnivě nečelil jeho křečím a obludnostem. Jeho poezie je leckdy strhující, ale málokdy příjemná. Valí se na čtenáře jako mocný proud dramatických obrazů a vypjatých citů, zneklidňuje, burcuje a provokuje. Zdrojem její energie se často stává bezmezný vztek. Ten jistě patřil k básníkovu temperamentu, ale zároveň přiměřeně vyjadřoval ducha doby.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
