Před sta miliony let umožnily chemické vlastnosti světla vznik života na této planetě. Život ji proměnil do podoby, v jaké ji známe. Živé organismy se naučily zpracovávat světlo rozličnými způsoby, ale jeden z nich vyniká nad jiné: fotosyntéza. Zelený pigment chlorofyl dokáže přeměnit světlo na energii, jež pohání životy rostlin a zprostředkovaně i zvířat a lidí. Odpadním materiálem fotosyntézy je kyslík, jediný známý klíč k mnohobuněčnému životu. Ten se při fotosyntéze uvolňuje v takovém množství, že zaplavuje celou planetu – nejprve vše oxiduje a poté se ve volné podobě začne shromažďovat v atmosféře. Bez kyslíku bychom nemohli ani dýchat, ani spalovat potravu. Respirace je přitom z chemického hlediska opačný proces než fotosyntéza, takže dech rostlin a dech živočichů vytvářejí nekonečný koloběh, mohl bych říct perpetuum mobile, nebýt ovšem světla, které je skutečným pohonem toho všeho. Pánové, duchovní hledisko věci ponechávám vaší vlastní úvaze, ale přinejmenším z toho přírodovědného jsme všichni fatálně závislí na světle. Všichni jsme potomci pravěkého slunce a všichni právě teď dýcháme světlo.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
