Na retrospektivu neznámého německého fotografa se do Rudolfina chodí jako na výtvarnou událost
Něco na těch fotkách zcela jistě bude. Když v Rudolfinu nedávno visely obrazy Georga Baselitze, německé ikony současné malby, galerie vypadala jako ospalá čekárna malého nádraží někde na kraji republiky. Zato teď sály galerie někdy připomínají nástupiště metra v dopravní špičce: retrospektivu Baselitzova krajana, fotografa Herberta Tobiase, vidělo během tří týdnů od otevření už přes pět tisíc lidí. To je nad očekávání hodně – Baselitz měl za stejnou dobu menší skóre. Jenže v případě Tobiase bude důvod takového zájmu vycházet z něčeho jiného než jen z čisté vášně Čechů pro fotografii. Patří zkrátka mezi jména, pro jejichž popis se v kraji – ať už nás to slovo irituje nebo ne – používá termín „kontroverzní“.
Wehrmacht, Nico, AIDS
Herbert Tobias (1924–1982) není žádnou mezinárodní hvězdou. I v rodném Německu o něm ještě donedávna věděli jen ti, kdo se podrobně zajímali o dějiny fotografie: z vrcholu scény se stáhl už v šedesátých letech a v následujících dekádách byl populární jen „mezi svými“. Tu věc není většinou vhodné zdůrazňovat, nicméně v kultuře je to povolené: Herbert Tobias byl homosexuál, navíc dost radikální homosexuál, který svou orientaci…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
