Preclíky na Bosporu
Vzdělaní němečtí Turci odcházejí do Turecka. A chovají se tam překvapivě německy
Turci se odvracejí od Německa. Z Německa jich dnes odchází více, než jich nově přichází. Říká se, že je není možné udržet, protože se tu cítí diskriminovaní, a chtějí proto pryč. Také se říká, nebo spíše naříká, že jsou nevděční. Německo jim přece dalo tolik příležitostí, a teď odcházejí – zvláště odborníci, ti nejlepší! Platí tyto často slýchané soudy? Proč dnes vlastně Turci opouštějí Německo?
Istanbul, metropole s šestnácti miliony obyvatel, je zkamenělým příslibem lepší budoucnosti. Většina obyvatel sem přicestovala teprve nedávno, včetně řady navrátilců z Německa. Třeba Ayca Abaciová, která právě sedí v restauraci 360 stupňů, v zaskleném baru vystavěném vysoko nad nočním Istanbulem. Abaciová je IT specialistkou v pobočce Mercedesu, která sídlí před branami Istanbulu. Má dozadu sčesané vlasy, moderní brýle a pohotové odpovědi. Třiatřicetiletá žena je přesně tím typem člověka, o němž se teď v Německu v souvislosti s odchodem vzdělaných Turků tolik hovoří – do školy chodila v Bavorsku, vystudovala hospodářskou informatiku, v Mnichově hned po studiu rychle našla práci, mluví plynně německy i turecky a dobře anglicky.
Kdo chce vědět, proč se Ayca a jí podobní němečtí Turci vrátili do Istanbulu, ten si musí položit tři otázky: Jaké bylo jejich dětství a dospívání v Německu? Proč přesně do Turecka odešli? Jak se dívají zpětně na svůj život v Německu?
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
