Kouří lidi proto, že chtějí, nebo proto, že nemohou přestat? Psychologové s oblibou tvrdí, že „b“ je správně, ovšem měřeno rozčilenými reakcemi kuřáků na protikuřácké tažení napříč Evropou to zdaleka tak jasné nebude. Naposledy jsme si to mohli ověřit v Polsku minulý týden. Ani tam totiž kuřáci zrovna nejásají tváří v tvář tomu, že odteď budou mít mnohem větší šanci svůj cigaretový rituál omezit. Každopádně jde o trend, který už stěží půjde zastavit. A to je dobře.
Jaká nesvoboda?
Polský příklad ukazuje, že boj proti kouření v Evropě započatý v uplynulém desetiletí neslábne, naopak nabývá radikálnější podoby. U našich severních sousedů si koleduje od minulého pondělí o poměrně vysokou pokutu (v přepočtu přes tři tisíce korun) každý, kdo si zapálí v restauracích, kavárnách, klubech, ale i na zastávkách hromadné dopravy, na dětských hřištích, nebo dokonce v parcích. Pokud majitel hospody bude kouření tolerovat, může dostat pokutu až dva tisíce zlotých (přes 12 tisíc korun). Podobné zákony mají třeba v Británii, Irsku, Francii, Itálii, Španělsku, Německu, Rakousku, Finsku, Švédsku, Slovinsku, Řecku. To jasně dokládá, že hledat proti tomuto trendu přesvědčivé argumenty je stále těžší.
Dobře to můžeme vidět u nejčastějšího argumentu obhájců neomezovaného kouření – obrany svobody. Samozřejmě platí, že zákazy je třeba nanejvýš šetřit. Také však platí otřepaná poučka, že svoboda kuřáka končí tam, kde začíná…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
