Výroky o spiknutí homosexuálů v ústředí Českých drah a ministerstva dopravy se odborový předák Jaromír Dušek minulý týden definitivně zařadil mezi primitivy, kteří ve vedení významných institucí nemají co dělat. Tvrdě ho kritizoval premiér Fischer i šéfové politických stran, byl (alespoň prozatím) odstaven z pozice vyjednavače dopravních odborů. Až potud to tedy vypadá, že česká společnost se s nebezpečnými předsudky naučila nakládat po západním vzoru. Mediální debata o Duškových výrocích ale ukazuje, že tak slavné to zase není.
Kamarádi z Bohemky
Komentátoři pochybují zejména o tom, zda jsou Duškovy s gustem projevované názory skutečně homofobní a nebezpečné, nebo v nich pouze promlouvá odborářovo dobře známé a vcelku nevinné buranství. Padají i návrhy prozkoumat, jestli o kariéře na české železnici skutečně rozhoduje homosexuální orientace, a ne odborné schopnosti, jak tvrdí Dušek. Není to snad stejný problém, jako kdyby dráhy ovládali kamarádi z Bohemky nebo spoluhráči mariáše? Kromě Duška samotného, jehož výroky média vesměs odsoudila jako urážlivé, se tak mnozí komentátoři strefují zejména do neoblíbené politické korektnosti.
Kauza ukazuje na nepochopení smyslu některých novodobých tabu. Korektnost nezrodila žádná vládnoucí ideologie, jak občas slýcháme, ale historická zkušenost. Etnický původ, náboženské vyznání nebo sexuální orientace po staletí znamenaly vstupenku do problémů. Fanoušci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
