Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Dopisy

Dopisy

CHTĚL JSEM TU ŽÍT
RESPEKT 9/2010
Nechci se vyjadřovat k osobě pana Pernese, ale mám obecnou poznámku k docházení na VUML. Nebyl jsem sám ve svém okolí, kdo dostal od svého nadřízeného v rámci komplexního hodnocení úkol: Když nejsi jako vedoucí pracovník ve straně, tak tě přihlásíme na VUML. A vůbec mě tehdy nenapadlo (v roce 1976), že bych to neakceptoval. Spíše mě ta výuka přesvědčovala každou hodinu o absurdnosti systému a nepovažuji toto své angažmá za osobní deformaci pro následující život.
V. Škarecký

Reaguji na rozhovor s Jiřím Pernesem. V roce 1974 jsem nastoupila na odbornou katedru VŠ. Jako nestraník jsem v průběhu normalizace s pocity hlubokého ponížení absolvovala veřejné stranické schůze, podpis Anticharty (aniž jsem znala text Charty 77) i tři roky VUML. Pokaždé, ať už šlo o veřejné stranické schůze, podpis Anticharty či VUML, jsem se pokusila odmítnout. Výsledek byl vždy stejný: buď přijmu, zúčastním se, nebo hodinová výpověď.
Jako samoživitelka jsem byla plně závislá na svém příjmu a nemohla jsem si dovolit ztratit zaměstnání. Tři roky na VUML byly pro mne třemi roky otráveného, nedůstojného života. Nikdy jsem VUML nebrala jako studium a univerzitu. Vždyť šlo jenom o stále stejné, bezobsažné fráze, kterými jsme byli obklopeni již na základní, střední i vysoké škole. Zkoušky z marxismu a vědeckého komunismu byly povinnou součástí vysokoškolského studia a absolventi rok či dva před námi z vědeckého komunismu povinně skládali státnice!
VUML nebyl ani normální univerzita, ani studium, a proto i mě nikdy nenapadlo uvádět Večerní univerzitu marxismu-leninismu do rubriky vzdělání mého odborného životopisu.
Milena Doktorová

KOLIK VÁŽÍ ZEMĚKOULE
RESPEKT 8/2010
Článek o lordu Cavendishovi byl hezký, leč s drobnou vadou na kráse. Nevím, zda se spletl geniálně podivínský lord, nebo autor pan Marek Uhlíř. V každém případě je plyn vznikající při alkoholickém kvašení (cukru) stejný jako plyn, který se uvolňuje při reakci mramoru s kyselinou. To se dnes dozvědí žáci střední, možná i základní školy.
Srdečně zdraví
Ladislav Lešetický

ČEŠI TEPLEM POSEDLÍ
RESPEKT 8/2010
Děkuji Respektu za článek, ani v jiných odbornějších časopisech zaměřených na stavebnictví a energetiku toto téma dosud nikdo neotevřel. S neefektivním marnotratným vytápěním domů a bytů se jako architekt dnes a denně setkávám a bohužel normy, vyhlášky ani osvěta nevycházejí úsporám nijak vstříc. Je známým faktem, že každé navýšení interiérové teploty o jeden stupeň Celsia představuje přibližně pětiprocentní nárůst spotřeby, a je tedy rozdíl mít v domě průměrných 19, či 25 stupňů. Pouhou osvětou a správným používáním systémů a bez jakýchkoli investic by bylo možné ušetřit cca 25 procent energie potřebné na vytápění budov, bohužel tohoto tématu se nikdo nechopil.
Pavel Šmelhaus

PŘÍLIŠ MNOHO SLUNCE
RESPEKT 7/2010
Chtěl bych poděkovat za vyvážený článek Luďka Niedermayera. Je velmi povzbudivé vědět, že ne všechna média propadla davové hysterii rozvířené kolem fotovoltaických elektráren.
Karel Srna, ředitel marketingu Nano Energies, dodavatele elektřiny z obnovitelných zdrojů

HLASOVAT SE NEBUDE
RESPEKT 7/2010
Z otázek pana Adama Šůry, které kladl ve svém rozhovoru s panem Petrem Nečasem, jsem nabyla pocitu, že současné obstrukce v parlamentu vyvolané ze strany ODS jsou posledním hřebíčkem do rakve naší politiky a že přispívají k růstu již tak dost značné míry nedůvěry občanů k parlamentu. Není to přesně naopak?
Vysoký deficit státního rozpočtu se nám všem vrátí a bude znamenat katastrofu pro ekonomiku, v budoucnu ještě větší, než je současná hospodářská krize, neboť rostoucí schodek rozpočtu především znamená rostoucí zadlužování státu. Vyšší dluhy s sebou nesou i vyšší splátky úroků, na obsluhu dluhu půjde v roce 2011 o dalších sedm až osm miliard více než letos. Na rok 2011 by tedy bylo třeba ušetřit o několik desítek miliard korun víc. Ještě víc, než nakonec po poslanecké demontáži ušetřil balíček ministra Janoty. Skutečně zodpovědné vládě by nemělo stačit ani to. Jestli tedy kvůli obstrukcím v parlamentu spadnou pod stůl i návrhy, které by mohly být prospěšné, nebude to taková tragédie, jako když se levicové části parlamentu podaří zvýšit již tak nebezpečný schodek státního rozpočtu. Pokud se kvůli tomu zvýší nedůvěra občanů v parlament, pak to nebude ztráta důvěry celé společnosti, bude to pouze nedůvěra nezodpovědné části společnosti. A to bych být na místě pana Nečase riskla s klidným svědomím.
Štěpánka Šulcová

DALEKO DO PENZE
RESPEKT 6/2010
Nikterak nezpochybňuji tvrzení L. Niedermayera o neudržitelnosti současného penzijního systému v ČR, jen bych přidal k jeho článku následující poznámku.
Do loňského roku nebyl problém s vyplácením důchodů z peněz, které pro tento účel dodávali do státního rozpočtu zaměstnanci a zaměstnavatelé, naopak tento systém byl přebytkový. Jenomže stát tyto peníze zahrnoval do rozpočtu, místo aby je uváděl na speciálním účtu – tak tomu podle mně dostupných informací rozumím. To, že v loňském roce se situace změnila a stát musel dodat do důchodového systému asi 30 miliard Kč, bylo dle mého způsobeno tím, že Topolánkova vláda snížila odvody na sociální pojištění zaměstnancům o 1,5 % a zaměstnavatelům o 1 %. To podle mých odhadů činí asi 30–35 miliard Kč, tedy zhruba částku, kterou musel na důchody dorovnávat stát. Tedy ne ekonomická krize, ale nemoudré rozhodnutí vlády je za deficitem při výplatě důchodů v roce 2010.
František Lukeš, Brno

PECINOVA VYTRVALOST
RESPEKT 8/2010
Reaguji na vaše udělení „respektu“ ministru Pecinovi, nebo lépe řečeno, na vaše udělení „respektu“ za soudní zrušení Dělnické strany. Vaším „mottem“ zveřejňovaným v každém čísle pod úvodníkem je, že se profilujete jako „liberální, kritické médium, které věří ve svobodu lidského ducha“. Udělením „respektu“ za zrušení DS jste se ale zachovali naprosto opačně, než hlásá toto vaše motto.
Upřímně mě pak pobavila hned první věta: „…je důležitou zprávou o tom, že Česko netoleruje politicky organizované extremisty“. To si snad děláte legraci! Zaprvé, politicky organizovaní extremisté dnes vládnou hned v několika krajích České republiky, v uplynulých letech častokrát prakticky vládli spolu s ČSSD a je pravděpodobné, že po předčasných volbách se díky ČSSD dostanou k moci opět. Respekt v uplynulém roce xkrát upozorňoval na to, jak si vedou některé kraje, ve kterých vládnou komunisté, či upozorňoval na nebezpečí, které by pro ČR představoval návrat komunistů do vlády po předčasných volbách. A najednou jste otočili? Komunisté už nejsou hrozbou? Respektive podle vás klauni z Dělnické strany jsou většími extremisty než komunistická strana, která se přímo podílí na správě některých krajů? Uplatňujete snad orwellovské pravidlo, že „všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější“, tentokrát však modifikované na „všechny extremistické strany jsou špatné, ale některé jsou horší“? Nezbývá než konstatovat, že zrušení DS znamená naopak přímé ohrožení demokratického uspořádání naší země, omezení svobody projevu a omezení svobody slova. Nejde o nic jiného, než o zásah systému, který se pokusil zlikvidovat politickou konkurenci. (…)
Jsem jeden z těch, kterým se program a ideje Dělnické strany hnusí, a krajně s nimi nesouhlasím. To však neznamená, že budu usilovat o to, aby je někdo zakázal, jen proto, že s nimi já nesouhlasím. Přesně tohle se dělo v nacistickém Německu a v komunistickém Československu a Respekt tomu nyní, dvacet let po pádu železné opony, dává svůj „respekt“. Smutné.
Jan Werner, Brno

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte