Newyorská výstava připomíná, proč je Bauhaus dodnes živý
Co přežilo z Bauhausu do dnešních dní? Lampy a židle. A jméno, které se stalo označením jistého typu designu, spojujícího eleganci s účelovostí a jednoduchostí. Méně se však ví o tom, v jakých podmínkách, z jak bouřlivých diskusí a z jakých nadějí se tento design zrodil nebo co všechno vznikalo společně s ním. Vyplnit mezery a zároveň nabourat všechna možná klišé chce výstava Bauhaus 1919–1933: Dílny modernity, která je od listopadu do ledna k vidění v Muzeu moderního umění v New Yorku (MoMA). Při vstupu do galerie nás proto nevítá slavná Breuerova ocelová židle B5 ani důvěrně známá lampa Marianne Brandtové ME94, ale barevná studie Johannese Ittena, na které se v pozdně secesním stylu překrývají a tříští barevné trojúhelníky a kruhy. A také víko na rakev, které pro svoji ženu v roce 1920 vymaloval vedoucí bauhauské divadelní dílny Lothar Schreyer.
Především škola
Kurátorka Muzea moderního umění Leah Dickermannová na výstavě o Bauhausu spolupracovala s kolegou z oddělení architektury Barrym Bergdollem. Je odbornicí na malířství a sochařství mezi válkami a už jen podle knih v její příruční knihovně (například sebrané spisy Waltera Benjamina) je jasné, že dvacátými a třicátými lety minulého století skutečně žije.
„Pojem Bauhaus…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
